PRAHA František Rokoš jezdí s kamionem už osmnáct let. Ačkoliv poctivě dodržuje přestávky v jízdě a za volantem nesedí déle, než mu nařizuje zákon, stejně dokázal v poslední době napáchat právě kvůli těmto věcem přestupky za pětitisícovou pokutu a tři trestné body.
Jeho „prokletí“ je digitální tachograf. Přístroj, který mapuje pohyb vozidla, totiž neumí správně ovládat. A stejný problém jako on mají údajně i stovky dalších profesionálních řidičů. Dostávají se tak do paradoxní situace: kvůli neznalosti přístroje platí pokuty, aniž by se reálně dopustili přestupku.
Nárůstu počtu prohřešků si všimla i policie. „Ačkoli klesá množství zkontrolovaných vozů, zjištěné závady rostou. Meziročně je to nárůst zhruba o 20 až 22 procent. Kontrol je přitom o nějakých třináct procent méně,“ říká Pavel Nosek z vedení dopravní policie.
Řidiči i experti na tachografy se shodují na tom, že největším problémem je nedostačující školení. „Měsíčně školím dvě stovky řidičů a tachograf ovládá sotva deset z nich. Přitom většina už na školení byla, a měli by tedy o přístroji něco vědět,“ potvrzuje Roman Šotola, který školení řidičů provádí.
Jenže problém je v tom, že většina školení je pro účastníky jen formalitou. „Řidiči si to odsedí a na konci dostanou vytoužené razítko, aby bylo jasné, že na školení byli,“ popisuje Šotola.
„Byl jsem na školení, kde lektor pustil video o zdravovědě a dál se o nás nezajímal. Když se ho ostatní ptali na bezpečnostní přestávky, tak to jen odrecitoval z knížky, ale už jim to nevysvětlil,“ popisuje klasické odbyté školení Rokoš. Jinak řečeno: když se řidič nesnaží sám a důkladně si nepročte návod, má jen minimální šanci tachograf pochopit. S přístrojem uměli, stejně platili A potíže s tachografy znásobuje jiná věc. Pokutu ještě nedávno „vyfasovali“ i řidiči, kteří tachograf ovládají. Až do minulého týdne docházelo k chybám při vyhodnocování přestupků. Policejní programy, které dokážou z identifikační karty řidiče zjistit, jaké přestupky šofér spáchal, totiž sčítaly s chybou. Problémy jim dělalo takzvané dělení bezpečnostních přestávek.
Když si řidič udělal jednu z přestávek delší než 45 minut, přístroj jim druhou část přestávky již nezapočítal. Program tak mylně hlásil, že motorista řídil třeba osm hodin v kuse. Tomu pak kvůli tomu hrozily ve správním řízení tři trestné body a desetitisícová pokuta. Ve skutečnosti ale zmíněných osm hodin dělila další pauza, a vše bylo tudíž v pořádku.
Chybu přiznávají výrobci softwaru, který policie a správní orgány běžně používají. „K nesprávnému nastavení skutečně docházelo, ale už je to opraveno,“ říká mluvčí společnosti Tagra Ivan Szabó. Totéž tvrdí i druhá dominantní firma na trhu, polská společnost Tachoscan.
Ačkoliv chyba už neexistuje, v minulosti kvůli ní mohli dostat nespravedlivou pokutu stovky šoférů. Digitální tachografy se v Česku používají od roku 2006. Od té doby také policie používá systémy, které umí data z tachografů vyhodnotit.
Strážci zákona se brání, že přestupky jen dokumentují a k dalšímu vyhodnocení je posílají správním orgánům. Krajské úřady a městské samosprávy, které samotné přestupky řeší, zase namítají, že data z vyhodnocovacích programů jsou pro ně jen orientační pomůckou.
„Jednáme na základě údajů, které stáhneme z karty řidiče. To, co si vyhodnotí na svých programech policie, nás až tak nezajímá,“ namítá Ludmila Sedláková z dopravního odboru kraje Vysočina. Naproti tomu dopravní odbor Plzeňského kraje právě na základě špatně vyhodnocených dělených přestávek pokutu v roce 2009 udělil. Řidič tehdy musel zaplatit 1500 korun.
***
Měsíčně školím dvě stovky řidičů a tachograf ovládá sotva deset z nich
