Když nějaká celebrita tenisového světa odmítne účast na skvěle dotovaném turnaji, bulvár má žně. Co za tím vězí? Proč ta hvězda odmítá takové miliony? To se to spekuluje. Jenže nedělní rozhodnutí Andyho Roddicka není nic pro bulvár. Americký tenista nepojede obhajovat prvenství do Dubaje pro čistotu sportu.
Andy Roddick prostě „nepřekousnul“, že dubajské úřady krátce předtím neudělily vstupní vízum Izraelce Šachar Pe’erové – podle vlastních slov odmítá míchat politiku se sportem. Pozoruhodné. Fakt, že i umírněné muslimské státy neberou v úvahu existenci uznávaného člena OSN, je známý. Rovněž je známo, že izraelské týmy – klubové i národní – hrají v evropských skupinách různých soutěží, třeba v kopané či košíkové. Ale zatímco Evropa to akceptuje, tu se najde sportovec, který řekne ne. Profík, rodák z Nebrasky, amerického „buranova“, prokazuje větší mravní integritu než většina kultivované Evropy.
Proti „národnostnímu kádrování“ Dubaje vystoupila světová tenisová asociace a kriticky se ozvala i evropská média. Ale jak vypadají postoje v konkrétních evropských státech? Třeba takhle: Švédsko oznámilo, že daviscupové utkání s Izraelem, které proběhne příští týden v Malmö, se bude hrát před uzavřenou (jinak čtyřtisícovou) halou – bez diváků. Proč? Kvůli bezpečnosti, rozhodla radnice třetího největšího města království. Radnice to neříká naplno, ale světové agentury ano – až čtvrtinu obyvatel Malmö tvoří muslimové původem z Blízkého východu.
Stát Evropské unie sice nemůže neudělit víza Izraelcům, ale dává zřetelně najevo, že evropská půda pro ně není bezpečná. Přitom tyhle události ze světa tenisu jsou jen pověstnou špičkou ledovce.
Nikdo ani necekl Angela Merkelová se obula do papeže za jeho rehabilitaci biskupa Williamsona. A přestože k tomu německá kancléřka formálně nemá žádné pravomoci, nikdo ani necekl. Samozřejmě. Kdo by chtěl hájit milost pro popírače holokaustu?
V téže době demonstrovali němečtí muslimové proti válce v Gaze. A přestože skandovali hesla jako „Smrt Židům“ či „Izrael – vrah dětí“, nikdo ani necekl. Samozřejmě. Kdo by chtěl vystupovat jako nepřítel jiných kultur a získat cejch xenofoba, islamofoba?
Demonstrují-li evropští muslimové proti válce, ať už té v Gaze, v Iráku či v Afghánistánu, přejímají tak chování liberálních evropských společností. Jenže k evropskému odporu proti „imperialistům“, proti USA a Izraeli, přidávají ještě své vlastní protižidovství. Evropské elity, které prosadily multikulturní model, se tak ocitají v kleštích: buď nechají domácí muslimy konat po svém, vykřikovat na demonstracích „Smrt Židům“, a pak jsou obviňovány z nárůstu antisemitismu. Nebo proti domácím muslimům zakročí, a pak jsou obviňovány z islamofobie.
Nekupujte u Židů Pro ilustraci dva příklady. V německém Duisburgu, právě když probíhala demonstrace svolaná islamistickým sdružením Milli Görus, vyvěsili dva mladí sympatizanti s židovským státem a jeho právem na sebeobranu z okna dvě izraelské vlajky. Reakce? Policie vrazila do soukromého bytu a vlajky zabavila. Proč? Kvůli bezpečnosti, tvrdí policie. Abychom nedráždili muslimy, přeložíme si to do hovorového jazyka. Jen jeden policejní důstojník, vrchní komisař Torsten G., se otevřeným dopisem obrátil na policejního prezidenta: „Pro mě je prostě skandál, je-li policie demokratického právního státu svým vedením využita pro potřeby antisemitských islamistů.“ Uvědomíme-li si kontext, jde o bezprecedentní událost. To není jako policejně strhnout angolskou vlajku v Polsku. Poselství z Duisburgu zní jasně: stát, který se jako nástupce pachatele genocidy zavázal k ochraně Židů, rezignuje na ochranu jejich symbolů.
Ve Vídni zase státem placený učitel na muslimské škole – na protest proti válce v Gaze – vyzýval žáky k bojkotu židovských obchodů. Až po měsíci se pro něj podařilo prosadit zákaz vyučování. Podle zákona totiž stát nemá co mluvit do náboženských škol. Co kdyby se takto zachoval běžný rakouský učitel na běžné rakouské škole? Tohle téma zůstalo vyhrazeno jen blogosféře. Jak se zachová Praha?
Západ je dobře připraven na minulou válku, ale neví si rady s tou právě hrozící. Zní to jako otřepané klišé, ale přesně padne na postoje k antisemitismu.
Biskup Williamson to jen zkusil v televizi, a hned byl zahnán do defenzivy. Hned po příjezdu ho vyhostila Argentina, země, která ještě před půlstoletím hostila Adolfa Eichmanna. Co se týče evropských muslimů a jejich protižidovských postojů, tady je v defenzivě zase Evropa, jak ukazují příklady z Německa, Rakouska i Švédska.
Za měsíc začne v Ženevě lidskoprávní konference OSN zvaná Durban II. Ta první, v roce 2001 v Jižní Africe, se proměnila ve festival antisemitismu. Tu nadcházející už předem bojkotovala Amerika i Izrael, jenže Obamova administrativa změnila názor. Jak se zachová Praha předsedající Evropské unii? Bude umět říci ne jako Andy Roddick?
O autorovi| Zbyněk Petráček, komentátor LN
