Není mnoho atraktivnějších studijních oborů nežli egyptologie. Pyramidy, papyry, tajemství! Porozumět jedné z nejstarších civilizací však není snadné - i proto již desítky let patří studium egyptských dějin, archeologie a hieroglyfů k těm náročnějším oborům, které se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vyučují. „Egyptologie se musí dělat buď na špičkové mezinárodní úrovni, anebo vůbec. Nic mezi tím neexistuje,“ tvrdí profesor Miroslav Bárta z Českého egyptologického ústavu FF UK, jenž studoval v Hamburku a rok vyučoval i na University of Pennsylvania (UPenn). Ta patří do elitní osmičky amerických škol, do takzvané Ivy League.
* LN V ročníku 2003/04 jste učil na UPenn? Jaká to byla zkušenost?
Za prvé jsem se hned podivil, že tam jakožto profesor nejsem pro úředníky, ale že úředníci jsou pro mne (smích). Druhou věcí v USA jsou naprosto neomezené informační zdroje; neexistoval článek, monografie či studie, kterou bych nedokázal sehnat do 24 hodin. Co se týče angažovanosti a píle studentů v našem oboru, tak ta úroveň byla asi srovnatelná - ovšem s tím, že tam za rok studia platí 35 tisíc dolarů...
* LNV čem byl největší rozdíl oproti Česku?
Diametrální rozdíl je v intelektuálním prostředí. V Americe jsou logicky „integrovány“ humanitní i přírodovědní obory, protože lidé ze společenských věd se zajímají o přesahy k technice a naopak. Obohacují se. Zatímco u nás je neustále - a to i ze strany oficiálních orgánů - patrná snaha oddělovat humanitní a přírodní vědy, měřit a říkat, co je nějak lepší, co je horší. Právě v propojování a intelektuálním kvasu tkví síla amerických univerzit.
* LN Může být potíž v tom, že v ČR jsou oddělené a od sebe vzdálené fakulty?
To ne, to je tam také. Stoprocentně je ale chyba v tom, že třeba Univerzita Karlova nemá svůj kampus. Studenti se tak nemohou přirozeně setkávat, což je škoda. Ale základ je v něčem úplně jiném: Američané jsou trénováni a vzděláváni jinak, nejsou jim uměle vštěpovány „hranice“ věd. Věda je totiž jen jedna - buď dobrá, nebo špatná.
* LN Kde se vyučuje nejlepší egyptologie? Můžete jmenovat první desítku škol?
To je těžké. Každá univerzita se specializuje na trochu jinou problematiku, subdisciplínu... Vynikající je Brownova univerzita, UPenn, Yale. V Evropě tam jistě patří Freie Universität v Berlíně. Kodaň, Paříž. A doufám, že i Praha by se do nejlepší světové desítky vešla.
* LN Dá se porovnat česká výuka s tou v Německu?
Je to velmi podobné, protože tradice našeho oboru do značné míry vycházejí z německé egyptologie konce 19. a počátku 20. století. Možná ten rozdíl v posledních letech spočívá v tom, že na rozdíl od Němců je nyní Univerzita Karlova široko daleko v Evropě jediná, kde je možné studovat archeologii 3. tisíciletí před naším letopočtem. I proto využíváme řadu externistů a metod z přírodních věd, což činí z našeho oboru zajímavou disciplínu.
* LN Jak je to jinde ve východní Evropě?
Egyptologie je luxus, většinou se pěstuje v bohatších zemích... Samozřejmě ji ale najdeme v Rusku, Maďarsku, Polsku a do jisté míry též ve Slovenské akademii věd, i když to hlavní se odehrává v západní Evropě, USA a v Egyptě. Dnes však již nejde o jednolitý obor - existuje hodně podoborů, takže někde výborně zkoumají staroegyptskou administrativu, hieratické písmo, jinde zase archeologii 3. tisíciletí, na niž se zaměřujeme v našem ústavu. A nedávná konference v Praze ukázala, že v tom i dominujeme.
* LN Jsou proto vaši absolventi ve světě žádaní?
Uplatňují se dobře. Nyní třeba jedna z našich studentek vede výkopové práce Belgičanů, jiná kolegyně pracovala v Berlíně, další kolega studuje v New Yorku a podobně. Hlavně nás ale těší, že se lidé vracejí, stále jsme pro ně atraktivní. Česká egyptologie má skvělé jméno.
* LN Čím to je?
Jsou za tím desetiletí práce, spousta dřiny několika generací. Ani my si nemůžeme dovolit rozmělnění oboru. Bud přežije jako kvalitní disciplína, nebo nemá cenu ji provozovat. Kvalita egyptologie se nepoměřuje národními měřítky, ale jen těmi mezinárodními.
* LN Vysoká laťka se na FFUK udržuje? Vidíte kontinuitu?
Myslím, že ano. To vyplývá i z toho, že starší generace byla zodpovědná a vychovala si své nástupce. Není to tak, že by si někdo vybojoval posty a řekl si: A po mně přijde potopa!
* LN Na vaší malé katedře je dost profesorů: Verner, Bareš, Vachala a vy. Někteří třicátníci se brzy stanou i docenty... Není tam pro tolik osobností příliš těsno?
Profesoři jsme sice čtyři, ale musíte vidět i to, že během, řekněme, dekády se dá očekávat zásadní generační obměna. Je to tedy poměrně moudré. A ještě před čtyřicítkou se habilitují i další kolegové. To je pozitivní trend, protože česká egyptologie ukazuje, že má zásobárnu, ze které může do budoucna čerpat.
* LN Mají středoškoláci o studia zájem? Kolik se vám hlásí lidí?
Obor neotevíráme každý rok. Je to tak jednou za tři léta; hlásí se většinou trochu méně než sto uchazečů, z nichž bývá přijato tak deset lidí. Donedávna jsme měli pouze magisterské studium s navazujícím doktorským, do roka bychom měli začít provozovat i bakalářskou výuku vynucenou Boloňským procesem. Takové vzdělání není přímo odborněvýzkumné, ale spíše je zaměřeno na lidi, kteří se budou pohybovat v kultuře či turistickém ruchu...
* LN Promiňte - to znamená, že budou jezdit s cestovkou do Egypta?
Ne, systém bude podobný tomu, jaký jsem zažil v Pensylvánii. Bakalářské studium slouží k tomu, aby studenti získali v prvé fázi obecný základ s tím, že v magisterském studiu se zaměří na specifickou problematiku, třeba detailně na egyptologii nebo klínopis.
* LN Klínopis či chetitologie se ale učí na jiné katedře FF UK...
Už ne. Před několika lety tento obor zanikl. Už existuje jen jako srovnávací lingvistika. Bohužel. Ale co jsem chtěl říci: důraz se u nás přenese - podobně jako v USA - na doktorské studium, v jehož rámci se nebude dělat pouze výzkum a dizertace, ale lidé budou muset chodit i na přednášky, aby dohnali to, co bývalo za normálních okolností obsahem „magistra“.
* LN Nejste z bakalářů zrovna nadšený... Je to krok špatným směrem?
To ukáže čas. Z mého pohledu ano. Nevidím v tom smysl. Rozhodně v bakalářském cyklu nevychováte vysokoškolského experta; to je naprosto iluzorní! Ale jestli to je užitečné či jen poplatné duchu doby, to se ukáže stejně jako s každou vědeckou teorií až za pár let.
* LN Před lety se k přijetí na egyptologii vyžadovala znalost tří čtyř jazyků? Platí to?
Patří to k doporučením. Dnes už ale samozřejmě přicházejí lidé ze středních škol velmi dobře jazykově připraveni. Umí skvěle anglicky, což už ani za cizí jazyk nepočítám. Uchazeč by měl umět ještě alespoň německy a francouzsky. To je základ.
* LN Zůstává hlavním lákadlem práce v terénu, pod pyramidami?
V dnešní době už to asi není to hlavní. Možností k cestování mají mladí lidé spoustu. A Egypt není, upřímně řečeno, nějaký pupek světa. Spíše jde o to, že se nám hlásí lidé, které to zkrátka baví. Už od prvních kurzů je zapojujeme do výzkumu; nejprve pasivně, v seminářích, na přednáškách, ale od čtvrtého ročníku se již účastní i vykopávek v Abúsíru a jinde. Myslím, že to stěžejní lákadlo je jako v každé jiné vědě: mít požitek z toho, že kráčíte po cestách, po nichž ještě nikdo nešel.
* LN Probíhá výuka nějak speciálně?
Je to obyčejná práce. Možná jen s tím rozdílem, že disciplína je trochu náročnější, poněvadž zahrnuje studium náboženství, archeologie, filologie, lingvistiky, ale je zapotřebí rovněž zvládnout moderní dokumentační metody a plno počítačových programů. Je paradoxem, že egyptologie má dle ministerstva školství úroveň náročnosti „jedna“, což je méně, než mají třeba hotelové školy! Formálně potřebujeme k práci jen papír a tužku, jenže ve skutečnosti již denně používáme satelitní snímkování pyramid nebo 3D modely.
* LN Spatřujete v takových postupech budoucnost egyptologie?
Profesor Miroslav Verner již v 80. letech užíval na pyramidových polích geofyziku, dá se ale říci, že se v poslední dekádě zavádění novinek zrychlilo. Egyptologii už dnes z jedné třetiny tvoří přírodní vědy. Jsem rovněž zastáncem toho, aby matematika byla povinným maturitním předmětem, protože její znalost je i v humanitních oborech naprosto nezbytná. Náš obor by se měl dále vyvíjet jako mezioborová „aplikace“, ve které je místo pro matematiku, fyziku i chemii. Musíme zachovat humanitního ducha oboru, ale obohacovat jej o přírodní vědy. To je moje vize.
***
PROFIL Miroslav Bárta (40) Vystudoval egyptologii a archeologii na Univerzitě Karlově. Po studiích v Hamburku obhájil doktorát, docentem je od roku 2002. Předloni uspěl v profesorském řízení. Mezi hlavní oblasti jeho zájmu patří historie Egypta ve 3. a 2. tisíciletí před Kristem. Náměty čerpá z široké oblasti věd (kulturní antropologie, geoinformatika, archeobotanika). Výzkumů v Egyptě se účastní od roku 1991, již čtyři roky je zástupcem vedoucího výzkumu na koncesi v Abúsíru. Přednáší na FF UK, v letech 2003-4 přednášel na University of Pennsylvania. Loni vydal knihu Život a smrt ve stínu pyramid (Paseka), nyní mu vychází kniha Plavci v písku (Dryada).
O autorovi| MARTIN RYCHLÍK, Autor je reportér týdeníku EURO
