V brněnském vydání pořadu zpovídala moderátorka slečnu Zuzanu Perůtkovou, která je redaktorkou brněnského internetového portálu o divadle Rozrazil online. Je sice iritující, že dotyčná by mohla mít jakési vazby na výborné tištěné vydání revue Rozrazil, spojení těchto dvou „médií“ není úplně jasné. Neboť obě vydává nakladatelství Větrné mlýny, které má za sebou mnoho záslužné ediční práce na poli divadla. Ale zpět k redaktorce Perůtkové. Chtěla představit zmíněný portál, ale protože je posedlá rozsahem (jako by bylo tak důležité nacintat toho co nejvíc), nakonec se do toho tak nějak zamotala: „Pro kritika dnešního je opravdu velkým problémem naplnit rozsahy redaktora.“ Pomyslela jsem si, že začíná slibně a že úklid počká a s nadějí jsem zasedla k televizoru. Fascinovalo mě, jak se embrya divadelní vědy suverénně titulují jako kritici, a přitom za posledních dvacet let se u nás vyskytovali tak dva tři, kterým toto označení patří.
Pražáky jen v nouzi nejvyšší Hovořilo se dál, Zuzana se konečně dostala k tomu, že portál páchají studenti Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Sem tam prý i někdo z Prahy, což ovšem pravila s nefalšovaným odporem.
A jaký je stav českého divadla? Takže vězte, milí čtenáři, že pro Rozrazil online „je důležité zabývat se nejenom oficiální příspěvkovou kulturou, ale snaží se poukazovat i na projektové divadelní aktivity a festivaly“. Co to? Při letmém pročítání zmíněné internetové revue čtenář rychle zjistí, že podobný, v zásadě nesrozumitelně šroubovaný slovník, který se až hystericky snaží budit dojem vysoké odbornosti, ale ze všeho nejvíc budí dojem směšný, je prvním předpokladem připuštění autorů.
Pak byla přísná Zuzana dotázána na stav domácí divadelní kritiky. Rozšafně odvětila, že je těžké soudit. Ale hezky se rozpovídala: „Pokud bychom se bavili přímo o denících, tak tam je prý velký problém s rozsahem. Pisatelé recenzí nemají větší divadelní vzdělání, takže potom je tam samozřejmě problém a ty recenze nám podávají pouze obsah.“
Blíž už svou pozoruhodnou myšlenku nerozvedla, pouze si postěžovala, že v Divadelních novinách dostane jen tři tisíce znaků. Osobně ji mohu ubezpečit, že v Lidových novinách by nedostala ani znak, i když uznávám, že to my všichni mimo Brno máme těžké, uvážímeli, že to správné a „větší divadelní vzdělání“ lze získat jen na Masarykově univerzitě, maximálně v Olomouci, FF UK nebo DAMU jsou zcela nedostačující. Však také moderátorka zcela vyděšená stavem české kritiky uzavřela slovy „doufejme, že Rozrazil online srovná rezervy“.
Jak to říkal Jan Werich - že každý mladý blbec bude jednou i starý blbec? K mládí patří vědomí, že to dělá ze všech nejlépe, všemu rozumí, a když právě ukončilo vysokou školu nebo se ještě pohybuje na akademické půdě, šmahem jsou všichni v jeho okolí nekompetentní. Ovšem tohle už je moc i na letní okurkovou sezonu, a je-li v Rozrazilu online něco dobrého a zajímavého, chuť pídit se po tom je ta tam. Anebo je letní vystoupení slečny Zuzanky jen praktickým ověřením známého divadelního „vejšplechtu“, že divadlo se dělá dobré, špatné a v Brně?
O autorovi| Jana Machalická, redaktorka LN
