Japonský jen posiluje, hlásaly minulý týden všechny světové deníky. To dokonce přimělo největší světové ekonomiky, státy G7, aby Japonsku pomohly. Začaly prodávat jeny, které drží na svých devizových účtech, a společně tak oslabily stále sílící měnu.
Bezpochyby tento krok zapůsobil a pomohl měnu zkrotit (alespoň v pátek). Tím si mohli oddechnout japonští exportéři, jako například firmy vyrábějící elektroniku a auta. Těm by kromě ztrát způsobených zemětřesením, tsunami a jadernou havárií přibyly i ztráty kvůli silné měně. Již teď stojí automobilky Nissan či Honda každý den, kdy nevyrábějí, přibližně dvě miliardy jenů. Teď si k tomu přidejte ještě silnou měnu. Pokud by bylo například japonské auto prodáváno za dvacet tisíc dolarů (cena Toyoty Prius v USA) a jen by byl stále na kurzu 76,25 jenu za dolar, dostal by výrobce oproti současnému kurzu (82,84) o 132 tisíc jenů méně (cca 28 tisíc korun). Toyota přitom prodá 7,5 milionu aut za rok.
Jenže každá mince má svůj rub a líc. Ano, slabší měna pomůže exportérům, na druhou stranu to však sníží koupěschopnost všech ostatních. Zdraží jim totiž dovoz zboží ze zahraničí. Japonsko je přitom největším světovým dovozcem potravin na světě. Dovezené potraviny tvoří až 60 procent všech potravin v zemi.
V situaci, kdy země trpí různými problémy, jí dražší potraviny rozhodně nepomohou.
