„Absolutně nesouhlasím s tím, že to byla ilegální anexe. Konalo se referendum, ve kterém se obyvatelé Krymu vyslovili pro znovupřipojení k Rusku,“ řekla Le Penová, která se bude v dubnu ucházet o francouzskou prezidentskou funkci.
Připomněla tak plebiscit, který Rusové na poloostrově v Černém moři uspořádali v únoru 2014. V něm 95 procent všech voličů souhlasilo za připojení k Rusku. „Nevidím důvod, proč bychom měli zpochybňovat toto referendum,“ řekla prezidentská kandidátka, pro niž je Krym jednoznačnou součástí Ruské federace.
Le Penová zaujímá rozdílný postoj než například Spojené státy nebo Evropská unie, jíž je Francie členem. Označily plebiscit za frašku a trvají na tom, že obsazení části suverénního státu Ukrajina byla protiprávní. Reakcí na anektování byly široké ekonomické sankce, které platí od poloviny roku 2014 dodnes.
Pokud by uspěla ve volbách, očekává se, že Le Penová otočí oproti svým západním spojencům směřování francouzské zahraniční politiky vstřícněji k Rusku celkově. Svědčí o tom i její podpora ruské intervenci v Sýrii a syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi. Spoléhá se také na to, že využije protiestablishmentových sentimentů francouzské společnosti, ze kterých těžil v USA Donald Trump.
‚Vyberu první, která řekne ano‘
S koncem roku 2016 však vyšlo najevo, že má Le Penová problém s financováním vlastní kampaně. Její strana podle informací agentury Bloomberg z prosince potřebuje na předvolební boj před prezidentskými a parlamentními volbami celkem alespoň 20 milionů eur (asi 540 milionů korun).
MACHÁČEK: Le Penová a konec EU |
Musela si půjčit 6 milionů eur (přes 160 milionů korun) od asociace, v jejímž čele stojí její otec Jean-Marie Le Pen, od nějž se dříve distancovala kvůli rasismu. Přiznala ale, že jí chybí dalších 6 milionů eur.
Nesnáze jí způsobilo i to, že její strana sice získala v roce 2014 půjčku 9 milionů eur (téměř čtvrt miliardy korun) od První česko-ruské banky sídlící v Moskvě, jenže ta minulý rok ztratila licenci a je v nucené správě. Ruská Agentura pro pojištění vkladů (ASV) teď podle tamního listu Gazeta začala od Národní fronty vymáhat peníze kvůli nesplácení dluhu.
Francouzské banky prezidentské kandidátce odmítly půjčit, proto byla nucena obrátit se na mezinárodní finanční ústavy. „Evropské, britské, americké, ruské banky. Vyberu si první, která řekne ano,“ citoval Le Penovou britský deník The Times. Sama tak potvrdila, že je v nelichotivé situaci.
Nesnáze potvrdil i její pokladník Wallerand de Saint Just, podle nějž byl krach ruské banky „těžkým úderem“. „Rusko bylo stabilním zdrojem příjmů. Teď ale musíme hledat i jinde,“ řekl. Právě Saint Just v únoru 2016 potvrdil, že strana chtěla získat v Rusku další půjčku ve výši 25 milionů eur. Po zprávách o snaze Kremlu ovlivňovat evropské volby, se však Národní fronta od Moskvy distancovala. Teď už zisk ruských prostředků kvůli ASV zřejmě tak snadný nebude.
