MOSKVA/PRAHA Ruská válečná Severní flotila v uplynulém týdnu přistála poprvé v novodobé ruské historii u tureckých břehů. Obrovská atomová raketová loď „Petr Veliký“ povede ale ruské loďstvo ještě mnohem dál. Do jihoamerických vod, kde se má v listopadu tohoto roku účastnit rusko-venezuelských cvičení. Podle všeho nezůstane jen u společných manévrů. Vrátí se ruští vojáci natrvalo na Kubu? Možná se usídlí i ve Venezuele. Zatím si to tam ruští námořníci jedou jen vyzkoušet a prozkoumat terén.
Moskva zatím přiznala plány na vybudování pouze dvou nových vojenských základen mimo ruské území - v „ukořistěných“ gruzínských separatistických republikách Abcházii a Jižní Osetii. Pro Moskvu je to obrovská událost. Vždyť za posledních 17 let jediná nová základna v zahraničí vznikla v kyrgyzském Kantu. V tzv. „vzdálené cizině“ ale Rusové vojenské báze pouze rušili. Nově neotevřeli od rozpadu SSSR žádnou.
Medveděvovy nové zbraně Generálové teď touží po obnově respektu, jemuž se těšil Sovětský svaz. Generál Michail Oparin, bývalý velitel ruského strategického letectva, se letos v létě nechal slyšet, že o obnově bývalých sovětských základen se uvažovalo už před pár lety. Tehdy ale nepadlo politické rozhodnutí. „Pokud nyní bude přijato, je možné to jen přivítat,“ zdůraznil. Nejvíce po obnově základen touží tajné služby. Vždyť ještě v roce 1996 jim ruský prezident Boris Jelcin přikázal zvýšit intenzitu výzvědné činnosti na kubánské základně s cílem získat informace o americké ekonomice. Že Rusko trpí nutkáním vojenské expanze, potvrdil i prezident Dmitrij Medveděv. Do roku 2020 nechal vyrobit superúčinné druhy zbraní. Prý ne proto, aby je proti někomu použil, ale aby strašil. Moderní atomová ponorka s křídlatými raketami a poetickým jménem „Alexandr Něvskij“, jež okusí vodu už v roce 2009, respekt opravdu vzbuzuje. Na Kubu by se mohla vrátit spíše letadla. Tu-160 (Bílý medvěd) a Tu-95MS (Medvěd) by se podle ruských novin Izvěstija mohly usadit i ve Venezuele a Alžíru. Jsou vybaveny křídlatými raketami X-555 s doletem skoro 3500 kilometrů. Podle sociologů je většina Rusů hrdá na minulost sovětské armády, kdy se její členové v různých dobách proháněli nejen na Kubě,ve Vietnamu, v Severní Koreji, Finsku, Etiopii, Angole, Egyptě, Sýrii, Jemenu, Libyi, ale také ve střední a východní Evropě. Ztráta těchto základen je vnímána jako strategická chyba. Zůstaly jen báze v bývalých sovětských republikách. Bez Rusů se obejde Atlantik i Indický oceán, o němž ruští generálové tvrdí, že je předurčen k „omývání holínek ruských vojáků“. A jedna z nejdůležitějších základen - vojenskonámořní báze Černomořské flotily na ukrajinském Krymu - je navíc ohrožena případným vstupem Ukrajiny do NATO.
Protiamerická unie Podle izraelských zdrojů, na které se odvolává izraelský list Jediot Achronot, už Moskva jedná s Damaškem o umístění raketových komplexů S-300 na syrském pobřeží Středozemního moře. Prý pro budoucí ochranu Černomořské flotily. Pokud by se postavila nakonec základna i ve Venezuele, byl by to psychologický průlom - Rusové by se dostali na americký kontinent. V září se sem na průzkum v tichosti vypravil ruský vicepremiér Igor Sečin. Navštívil Kubu, Venezuelu a Nikaraguu. Údajně se jednalo o jakési protiamerické unii, kterou chce Rusko vytvořit jako odvetu za rozšiřování NATO a budování nových amerických základen v ČR a Polsku. Ostatně jak se nedávno prořekl Vladimir Putin: jihoamerický kontinent je „významný článek v celém řetězci právě se formujícího mnohopolárního světa“.
***
Ruské základny v zahraničí
Ve zbytku světa - pouze hypotetické plány V poslední době byla zmiňována možnost vybudovat základnu ve Venezuele. Na Kubě (rozmístění strategických bombardérů na bývalé sovětské základně Lourdes). V Sýrii, především základna pro flotilu v přístavu Tartus (zde byla sovětská základna v dobách studené války).
Ve státech bývalého SSSR:
1. Arménie 4000 vojáků
2. Tádžikistán 7000 vojáků
3. Kyrgyzstán letecká základna, 500 vojáků
4. Ukrajina (Krym) sídlo ruské Černomořské flotily
5. Bělorusko (Baranoviči - stanice kontroly systému protiraketové obrany) 800 vojáků
6. Kazachstán kosmodrom Bajkonur
7. Nyní se buduje základna v separatistických gruzínských enklávách - Jižní Osetie - 3800 vojáků. Abcházie - 3800 vojáků. Ruští vojáci jsou i v moldavském Podněsteří, kde ale nemají status základny v zahraničí, ale mírových jednotek.
Křižník Petr Veliký (na archivním snímku) má vést ruskou flotilu během společného cvičení s Venezuelou. Půjde o první podobné ruské manévry v blízkosti USA od konce studené války.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
