KYJEV/PRAHA Rusko-ukrajinský spor o historii se tento týden opět rozhořel díky skandální knize, kterou ruská média označila za „rehabilitaci fašismu“.
V západoukrajinském Lvově vyšla publikace s názvem Divizija Galičina, která obsahuje vzpomínky tří ukrajinských veteránů bojujících za 2. světové války proti sovětskému režimu na straně Němců.
Divize SS Galičina byla formována v roce 1943 z dobrovolníků z východní Ukrajiny, kde byly a jsou nejsilnější protiruské nálady. Účastnila se bojů proti sovětské armádě na území Ukrajiny, později i na Slovensku a v Polsku.
Vojáci, kteří válku přežili, se v roce 1945 vzdali Američanům. Dnes už je naživu jen několik pamětníků a jejich vyprávění je z hlediska historického cenné, i když ho nelze pokládat za objektivní.
Na západní Ukrajině se ale kniha stala manifestem nacionalistických hnutí. Už před několika týdny se dokonce ve Lvově objevily na ulicích reklamy, na kterých byla divize prezentována jako „hrdost ukrajinského národa“.
Jeden z představitelů místní organizace s názvem Svoboda prohlásil, že kniha má „ukázat ukrajinský pohled na historii“.
V ukrajinských oblastech s převážně ruským obyvatelstvem se ale proti publikaci zvedá vlna odporu. Například ruští obyvatelé Krymu ji vůbec nechtějí „pustit“ do obchodů, protože podle nich propaguje fašismus. Nejde o první historický spor bývalé sovětské republiky s Moskvou.
Hádají se i s Lotyši a Estonci Podobné problémy mají Lotyši a Estonci, kde také existovaly místní, dobrovolnické divize SS bojující proti Rudé armádě. Navíc baltské republiky trvají na tom, že je sovětská armáda neosvobodila, ale okupovala, a de facto jen vystřídala Němce.
Moskva je rozhořčena a tento týden ruské ministerstvo zahraničí opět protestovalo proti nedávnému sletu veteránů estonské divize SS. Na jaře ruský prezident Dmitrij Medveděv prosadil zákon, kterým se „falzifikace historie“ tvrdě trestá. Zahraniční politici, kteří označují Rudoarmějce za okupanty, by podle něj mohli být při vstupu na ruskou půdu zatčeni.
To se týká i ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka, který prosazuje, aby bojovníci proti komunismu jako Banderovci a divize Galičina, byli uctíváni stejně jako bojovníci proti fašismu.
Moskva a Kyjev se rozcházejí i v pohledu na hladomor, který ve 30. letech minulého století zahubil miliony lidí na Ukrajině i v dalších částech SSSR.
Ukrajinci trvají na tom, že šlo o genocidu ze strany Moskvy a že Ukrajina byla sovětským režimem okupována.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
