Československý proudový letoun L-39, jemuž nikdo neřekne jinak než Albatros, je zkrátka všestranný stroj. Piloti oceňují jeho skvělé manévrovací schopnosti, lidé s nohama na zemi zase nadčasový design.
Česká armáda však po šestatřiceti letech začala uvažovat, že by se albatrosů v rámci úspor zbavila. „V důsledku restriktivních opatření dojde v následujícím roce k omezení provozu letecké techniky o zhruba jednu třetinu v porovnání s letoškem, na rok 2012 pak zvažujeme ukončení provozu desítky letounů L-39,“ čte z aktuálního rozhodnutí generálního štábu jeho mluvčí Jana Růžičková.
Armáda sice ještě neřekla poslední slovo, podle vojáků je to už ale skoro jisté. „Když se něco v minulých letech zvažovalo, vždy už to bylo napůl rozhodnuto,“ říká praporčík Jakub z Ostravy.
Pokud by vojsko v roce 2012 deset letounů skutečně poslalo do šrotu, znamenalo by to těžkou ránu pro základnu Sedlec u Náměště nad Oslavou. „Naše letka má v současné době ve výzbroji právě deset letounů L-39 ZA Albatros,“ potvrzuje mluvčí vojenského letiště Štěpánka Skřipská.
Její základna přitom na armádní šetření doplatí hned v první vlně. Od prvního ledna 2011 by se z její plochy nemělo zvednout dvanáct helikoptér Mi-24/35V, které tvoří celou polovinu zdejší tygří letky.
Omezí se nákup výstroje i munice Kromě bitevních vrtulníků armáda odstaví i tři záchranné stroje W3A Sokol a pět starých Antonovů An-26, z nichž už v poslední době stejně létal jen jeden.
„V průběhu roku 2011 je nahradí nové stroje CASA,“ popisuje mluvčí generálního štábu Jana Růžičková. Ale peníze navíc se nebudou hledat jen v hangárech. Čeští dělostřelci už letos přišli o raketomet vzor 70. „Dále dojde k omezení nákupu náhradních dílů a servisních služeb jak pro pozemní, tak leteckou techniku. A v roce 2011 omezíme také nákup munice a výstroje,“ pokračuje Růžičková.
A škrtat se bude i v plánování bojových akcí ve výcvikových prostorech. Tady hraje roli především logisticky náročné zabezpečení celých cvičení.
Jedním dechem však velení armády odmítá, že by odstavování provozuschopné techniky znamenalo propouštění vojáků. „Snížením počtu helikoptér Mi-24 se poměr mezi počtem techniků a pilotů na jeden provozovaný vrtulník optimálně vyrovná,“ dokazuje Jana Růžičková na příkladu letecké základny v Sedleci.
Letouny L-39 tam slouží pro bojový výcvik pilotů, kteří se pak přesunují na modernější stroje L-159 do Čáslavi a ti nejlepší z nich na stíhačky Gripen.
***
ZROZEN PRO VÝCVIK A AKROBACII
Letoun L-39 Albatros je následovníkem stroje L-29 Delfín. První prototyp vylétl z továrny Aero v listopadu roku 1968. Celkem jich z montážní linky sjelo 2892. Českoslovenští vojáci obdrželi první stroje v roce 1971, masivnější vyzbrojení přišlo o tři roky později.
Postupně se albatrosy staly součástí vojenského letectva většiny států Varšavské smlouvy. Armády je používají především k výcviku pilotů pro nadzvukové stíhačky. K leteckému boji je nepoužitelný, může ale podporovat pozemní jednotky například v boji s gerilami v Jižní Americe. Deset strojů nyní operuje ze základny Sedlec u Náměště nad Oslavou, sedm jich provozuje i Centrum leteckého výcviku v Pardubicích. Kromě vojáků dnes na albatrosech létají i akrobatické skupiny z celého světa a soukromí uživatelé.
