PRAHA Chilský miliardář Sebastian Pinera kontroluje největší chilské aerolinky, jeden ze čtyř hlavních televizních kanálů a má podíl i v nejpopulárnějším chilském fotbalovém klubu Colo Colo. Nyní si do svého portfolia přidal i prezidentský úřad.
O dobytí prezidentského paláce se přitom již pokoušel dvakrát. V roce 1999 se vzdal kandidatury ve prospěch svého spolustraníka Joaquína Lavína a při minulých volbách v roce 2006 prohrál ve druhém kole se socialistkou Michelle Bacheletovou.
Pinera ovšem není kromě těchto dvou neúspěšných pokusů v politice žádný nováček. Vstoupil do ní hned po pádu Pinochetova režimu v roce 1990 jako senátor, jímž byl jedno volební období (osm let). V roce 1990 vstoupil do pravicové liberální strany Národní obnova (RN), jejímž byl v letech 2001 až 2004 předsedou.
Především je však Pinera (60) jedním z nejúspěšnějších podnikatelů v zemi a třetím nejbohatším Chilanem. Jeho majetek je odhadován na 1,2 miliardy dolarů (více než 21 miliard korun). Americký magazín Forbes ho loni zařadil na 701. příčku žebříčku nejbohatších lidí světa.
Pinera je velmi úspěšný podnikatel
a třetí nejbohatší Chilan Pinera kontroluje například největšího latinskoamerického leteckého dopravce podle tržního podílu Lan Airlines SA. Dále vlastní v hlavním městě Santiagu televizní síť Chilevision, která byla loni podle mediální výzkumné agentury Time Ibope čtvrtou nejsledovanější televizí v zemi. Kromě toho má podíl v santiagské společnosti Blanco y Negro SA, které patří fotbalový tým Colo Colo, jenž je v současnosti úřadujícím chilským šampionem. Pro široký záběr svých aktivit je někdy označován jako chilský Berlusconi. Taková kumulace majetku a moci je přitom mnoha Chilanům a především jeho neúspěšným protikandidátům trnem v oku. „Nechci Berlusconiho v Chile, řekl v červnu kandidát Marco Enriquez-Ominami. Další z uchazečů, bývalý prezident Eduardo Frei, kterého nakonec Pinera porazil ve druhém kole, zmínil příklad Berlusconiho v rozhovoru o dva měsíce později.
Pinera se však tomuto srovnávání brání. „Srovnání s Berlusconim nemá žádný základ,“ řekl Pinera agentuře Bloomberg poté, co v prvním kole 13. prosince získal 44 procent hlasů, Frei 30 procent a EnriquezOminami 20 procent. „Tady jsou odlišní lidé, odlišné reality a odlišné chování.“ Přesto se Pinera rozhodl vzít vítr z plachet svým odpůrcům tím, že kvůli své kandidatuře předal loni v dubnu zhruba třetinu svého majetku do správy čtyřem společnostem. Ponechal si mimo jiné televizní kanál a téměř třetinový podíl v chilských aerolinkách, který prý zvažuje prodat, což by mu podle současné tržní hodnoty firmy mohlo vynést přibližně 1,5 miliardy dolarů. Kromě toho uvedl, že si najal advokátní kancelář, aby mu poradila o způsobech, jak zajistit redakční nezávislost svého televizního kanálu.
Problémy se zákonem S Berlusconim však má Pinera kromě mediálního impéria a politiky společné i problémy se soudy. V roce 1982 se dostal před soud za údajnou zpronevěru, které se prý dopustil jako generální ředitel Banky Talca (1978-1980). Vyšetřující soudce nařídil Pinerovo zatčení na základě obvinění z podvodu kolem kolapsu banky během národní bankovní krize. Nakonec byl nejvyšším soudem zproštěn obžaloby.
V roce 2007 zaplatil Pinera pokutu rovnající se 696 500 dolarů za zneužití informací v obchodním styku. Pinera zneužil vnitřní informace a v roce 2006 koupil akcie aerolinek Lan Airlines den před zveřejněním čtvrtletních výsledků.
Nicméně podle Pinerova životopisce Manuela Salazara není srovnání s Berlusconim opodstatněné. Berlusconi, jehož majetek je podle Forbesu odhadován na 6,5 miliardy dolarů, se utápí v právních problémech, kdy již v minulosti čelil několika obviněním z korupce a ze spolupráce s mafií, a v sexuálních skandálech.
„Já osobně jsem nenašel nic protiprávního v jeho podnikatelské minulosti,“ řekl k Pinerovi Salazar, bývalý editor státem vlastněných novin La Nación. „Někteří podnikatelé ho silně nenáviděli, ale to je přísnost podnikatelského světa. Je to těžké. Někteří lidé vyhrávají a někteří lidé ztrácejí. On téměř vždy vyhrává,“ podotkl Salazar.
Pinera se narodil 1. prosince 1949 v Santiagu de Chile. Jeho otec býval diplomatem. Byl například velvyslancem Chile v Belgii a při OSN. Kromě toho spoluzakládal Křesťanskodemokratickou stranu (PDC). Pinerův starší bratr José, který je v současnosti uznávaným ekonomem, byl tři roky ministrem Pinochetovy vlády.
Pinera v roce 1971 získal titul inženýra na ekonomické fakultě Chilské pontifikální katolické univerzity, které posléze doplnil o doktorát z ekonomie na Harvardově univerzitě v USA. V letech 1971 až 1990 přednášel ekonomii na několika chilských univerzitách. Od roku 1978 je Pinera ženatý s Cecilií Morelovou (56), s níž má dvě dcery a dva syny. V roce 1989 založil Pinera s manželkou nadaci Mujer Emprende podporující podnikání žen. V průběhu 70. let pracoval Pinera jako konzultant ve Světové bance a Meziamerické rozvojové bance. Od roku 1980 byl sedm let generálním ředitelem banky Citicorp. Ve stejném období začal i s vlastním podnikáním. Kromě finančnictví se přitom zaměřil i na stavebnictví. V roce 1978 založil vlastní stavební firmu. V tomto období investoval zejména do nemovitostí. Mezi jeho prvními investicemi byla také místní pobočka americké počítačové společnosti Apple Inc. nebo developerská společnost Inmobiliaria Las Americas.
Výrazně však prorazil na začátku osmdesátých let, kdy pomáhal zavádět platební karty Visa a Mastercard na chilský trh. V roce 1987 již podle Salazara ovládal 86 procent chilského trhu s kreditními kartami. Svého kartového podnikání se Pinera zbavil v roce 1993, když ho prodal za 73 milionů dolarů, píše Salazar. V roce 1994 koupil šestnáctiprocentní podíl v aerolinkách Lan, který postupně zvýšil na současných 26 procent. Cena akcií tohoto dopravce se v uplynulé dekádě zdesateronásobila.
Zkušenosti z podnikání Voliči a trhy sázejí na to, že Pinera využije své zkušenosti z podnikání, aby lépe řídil ekonomiku, myslí si Eric Conrads, manažer hedge fondu Armada Capital SA. „Lidé chtějí změnu. Jsou připraveni to snést “ řekl agentuře Bloomberg Conrads, který byl v předchozím zaměstnání investičním ředitelem pro penzijní fondy ING v Chile. Pinera ve svém programu slíbil především ekonomické oživení a zvýšení ekonomického růstu na šest procent. K tomu má podle něj pomoci vytvoření milionu nových pracovních míst. Jeho plán zahrnuje i důkladnou reorganizaci chilské státní společnosti pro těžbu mědi Codelco.
Zároveň chce pokračovat v opatrné fiskální politiky a rozšířit sociální programy, ve kterých počítá i s chilskou střední vrstvou, jíž dlouhodobě vadilo, že je v tomto směru opomíjena. Je však otázkou, do jaké míry se mu podaří všechny plány, o které se bude muset utkat s opozicí, naplnit. Socialistická strana Concertación v prosincových volbách získala 58 ze 120 poslanců Kongresu, zatímco Pinerova koalice pouze 57. V Senátu bude mít Concertacion 19 křesel oproti 17 Pinerovým příznivcům.
Pinero se během celé kampaně distancoval od režimu generála Pinocheta a slíbil, že ti, kteří porušují právo, nemají v jeho vládě místo. Mezi jeho stoupence patří i Fernando Flores, ministr financí v socialistické vládě prezidenta Allendeho, kterého Pinochet svrhl v roce 1973. „Pinera není Pinochet,“ řekl Scott Mainwaring, ředitel Kellogova Institutu mezinárodních studií na Notre Dame University v americké Indianě. „Sdílejí první tři písmena příjmení, ale tam podobnost končí.“
