Bratranec proslulého romanopisce je znám jako básník, překladatel, dramatik, halasovský editor a také jako odborník na čaj.
Překladatel Brechta Mezi jeho nejznámější díla patří divadelní hra Totální kuropění, dramatický přepis spisu Jana Amose Komenského Labyrint světa a lusthauz srdce, básnická sbírka Klínopisný lampář či próza Odjezd. Dále uspořádal pětisvazkové Dílo Františka Halase a jeho halasovská monografie začala vznikat ještě za života Františka Halase, vyšla však až v roce 1999.
Významnou položkou díla Ludvíka Kundery jsou překlady - román Alfreda Kubina Země snivců, poezie Georga Trakla, Gottfrieda Benna či Paula Celana, antologie německého expresionismu Haló je tady vichr - vichřice!, monografie Dada a Brechtovy hry.
V loňském rozhovoru pro LN Ludvík Kundera také vzpomínal, jak v polovině 50. let mohl Bertolta Brechta sledovat při jeho práci v Berliner Ensemble. Německý dramatik si Ludvíka Kunderu vyvolil za výhradního českého překladatele - za normalizace pak ale přišla komplikace: „Naše agentury a příslušné orgány se pochopitelně snažily nás copyrightu zbavit. Vyslali do Berlína za Brechtovou dcerou Barbarou dva,činitele‘ a navrhovali jí, aby nás hodila přes palubu. Od očitého svědka vím, že Barbara řekla nekompromisní ne...“ Totální nasazení Ludvík Kundera (1920) zahájil studia češtiny a němčiny na pražské FF UK, poté však přešel na brněnskou Masarykovu univerzitu. Po uzavření vysokých škol se učil drogistou, dále pracoval jako mzdový účetní a korespondent. Počátkem roku 1943 byl totálně nasazen ve Špandavě u Berlína. Po onemocnění záškrtem byl propuštěn do Brna, kde pak poloilegálně zůstal až do osvobození.
Po válce dokončil studia a pracoval postupně jako redaktor časopisu Blok, deníku Rovnost a také Hosta do domu. Tehdy se seznámil s Františkem Halasem a stal se též členem surrealistické skupiny Ra, k níž dále náleželi básník Zdeněk Lorenc a výtvarníci a fotografové Josef Istler, Václav Tikal, Bohdan Lacina, Václav Zykmund, Vilém Reichmann a Miloš Koreček.
Prvním počinem tohoto autorského okruhu se stal sborník Roztrhané panenky (1942), který byl však kvůli německé cenzuře antedatován do roku 1937. Ludvík Kundera redigoval následující sborník A zatím co válka (1946) a Skupina Ra z roku 1947, kdy se také skupina oficiálně ustavila.
Od roku 1955 se autor věnoval pouze spisovatelské a překladatelské činnosti. V letech 1968-1970 se stal hlavním dramaturgem činohry Státního divadla v Brně, následně, v 70. letech, však byla naopak jeho publikační velmi omezena. I proto v roce 1976 zvolil dobrovolný exil v Halasově Kunštátu, kde žije dodnes. Jeho nejnovějším počinem je loňský soubor veršů z let 2000-2008 s názvem Onde.
Cena Jaroslava Seiferta, s níž je spojena odměna 250 000 korun, bude Ludvíku Kunderovi předána 12. října v pražské Rezidenci primátora.
