Emoce až k pláči se nedostavily Ve 20. století tento melodram oživil klavírista Glenn Gould s Claudem Rainsem, jako recitátor exceloval i Dietrich Fischer-Dieskau. Michael York tuto výzvu pro recitátory zvedl a melodram úspěšně provádí po světě od roku 2002. Pro Struny podzimu se stal jeho partnerem český klavírista Libor Nováček. York ještě přidal Shakespearův sonet 73 a Yeatsův Druhý příchod, Nováček pak Janáčkův Zarostlý chodníček a Sonátu 1. X. 1905.
Zaplněné Rudolfinum odměnilo oba umělce ovacemi vestoje. Právem, jakkoli se neodbytně vnucovala otázka, nakolik bylo v akustice sálu skutečně nutné, aby mezi znělým Yorkovým hlasem a publikem „překážel“ mikroport. Nejspíše právě problémy s nazvučením způsobily, že se Yorkovi nepodařilo Čechy rozplakat (jak si předsevzal). Libor Nováček byl citlivým doprovazečem i suverénním interpretem Janáčka, v němž důležitější než detaily bylo zprostředkování silných emocí Janáčkových intimních zpovědí.
