Bývalý ředitel Státní opery Praha Jaroslav Vocelka, dnes neúspěšný kandidát na senátora, v rámci předvolebního boje nařkl nové vedení divadla, tj. dirigenta Olivera Dohnányie a jeho tým, že už stihl prošustrovat 22 milionů a není kompetentní. Jelikož Dohnányi na post dosedl v létě, vzal to s těmi miliony opravdu hákem. Protože pan Vocelka přece s tím, co se dělo předchozí roky, nemá nic společného.
Jen Státní operu zavedl do takových vod, k jejímž břehům se neměla nikdy přiblížit. Vpustit do ní Horáčkův muzikál Kudykam bylo trestuhodné a neobhajitelné, ani kdyby tento snášel rovnou zlatá vejce. Což se ani náhodou nekonalo, zmíněný paskvil se horko těžko v lednu příštího roku dokodrcá k 77. repríze a zavřou se za ním vody. Nový ředitel se s panem Horáčkem dohodl a oběma stranám se jistě ulevilo. Tady by se mohlo v klidu prohlásit: věc se nepovedla, hrála se tam, kde neměla, a tak to přikryjme pláštíkem zapomnění. Jenže by to vše nesmělo pokračovat další nehorázností - Česká televize ještě pořídí záznam muzikálu, který bude později realizován i na DVD. Jako by nestačilo, že už natočila šestidílný dokument o jeho přípravě, kde si všichni mohli roztrhnout ústa nad tím, jak úchvatné dílo tvoří. Velice to kontrastovalo s premiérou, která aspirovala na propadák roku. A ten se teď bude natáčet za veřejnoprávní peníze. To je dost skandální, protože ČT operu nenatočí, jak je rok dlouhý, a když už něco na obrazovku vrhne, je to leda staromódní Rigoletto z Mantovy. V době špičkových inscenací přenášených do kin z celého světa je to až neskutečné. Proti natáčení Kudykamu ČT je tvrzení, že si Vocelka nechal v SOP zaplatit výrobu svých pamětí a náklad rozdával na volebních mítincích, už jen slabý odvar.
O autorovi| JANA MACHALICKÁ, redaktorka LN
