Čtyři roky čekala matka dnes již čtrnáctiletého Jeníka na to, až jí dá soud za pravdu. Vadilo jí totiž, že školy v malé obci Milešovice, kam se přestěhovala, jejího syna odmítaly kvůli autismu, kterým trpí téměř od narození, učit. V úterý se Lenka Krajčovič dočkala.
Patnáctkrát ne
Okresní soud ve Vyškově vynesl přelomový rozsudek. „Soudce Aleš Vylam svým rozhodnutím potvrdil, že dítě má právo na inkluzivní vzdělávání v místě bydliště v souladu s článkem 24 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a že nezajištění takového vzdělávání je diskriminací dítěte kvůli jeho postižení,“ tlumočila soudní rozhodnutí právnička z Ligy lidských práv Šárka Dušková.
V debatě o inkluzi Zeman propadl. Demagog.cz: Připsal si nejvíc nepravd |
Rozsudek ale není pravomocný. Obec, která má povinnost zajistit podmínky pro vzdělávání, se tak může ještě odvolat. Přesto je Krajčovič s dosavadním výsledkem nadmíru spokojená. „Jsem ráda, že to tak dopadlo a že nám dal soud za pravdu. Byla jsem o naší pravdě přesvědčená,“ řekla v rozhovoru pro server Lidovky.cz.
Dobrá zpráva potěšila i samotného Jeníka, který dnes dojíždí do školy do nedaleké obce Šaratice. Tam jej přijali bez problémů. „Jeník je s výsledkem hodně spokojený, udělalo mu to velkou radost,“ popsala jeho nadšení Krajčovič.
Rozsudku ale předcházela velká nejistota a obavy, jestli nějaká škola chlapce s autismem vůbec přijme. „Když nám přišlo zamítnutí z milešovické školy s tím, že si rodiče přejí, aby jejich děti nechodily s mým synem do školy, tak z toho měl tehdy Jeník velký psychický problém. Ptal se mě, proč ho ostatní děti nemají rády a proč je hloupý. A to dítěti nijak nevysvětlíte. Měl z toho velké trauma,“ zavzpomínala Krajčovič na chvíle, kdy se setkávala s výmluvami ze strany vedení škol.
Odmítání bez debaty
Ředitelé Krajčovič odmítali dokonce už i během telefonického rozhovoru o jejím synovi. „Tohle je hodně specifický případ. Když chlapce odmítla spádová škola, tak jeho maminka vyzkoušela dalších 14 škol v okolí. Všechny ji odmítly. Buď při pohovoru nebo dokonce telefonicky. Výmluvy se často týkaly kapacity školy. Vedení školy však občas otevřeně řeklo, že si myslí, že škola nemá schopnost vzdělávat chlapce s autismem. Jenže chlapce nikdy neviděli, takže netušili, jaké potřeby a schopnosti má,“ popsala strasti rodiny právnička Dušková, která se případem dlouhodobě zabývá.
Někteří rodiče postižených dětí odmítají inkluzi. Obrátili se na Ústavní soud |
Proto považuje úterní rozhodnutí soudu za velký úspěch. „Je patrné, že jde o přelomové rozhodnutí. Pan soudce tím řekl, že obec má povinnost zajistit, aby školy, které zřizuje, byly přístupné všem dětem bez diskriminace,“ shrnula výsledek Dušková.
Případ chlapce s autismem však není jediným případem, kdy školy omezují práva žáků. Liga lidských práv momentálně řeší i další případy přímé diskriminace. „Zaměřujeme se hlavně na podporu asistenta-pedagoga a jeho nahrazení ze strany rodičů. V těchto případech máme od veřejné ochránkyně práv už dokonce i potvrzeno, že se jedná o přímou diskriminaci. Tyto děti platí za základní vzdělávání, což podle Listiny základních práv a svobod není přípustné,“ vysvětlila, v čem školy chybují.
