Když za ohlušujícího řevu publika Lamb přišli lehce po desáté na scénu, svoje vystoupení odstartovali úvodní skladbou Darkness z posledního alba Between Darkness and Wonder (2003). Na jinak výborné nahrávce sice působí jako trochu nerozhodný rozjezd, ovšem koncertně zafungovala spolehlivě.
Kdo znal Andyho Barlowa a Lou Rhodesovou pouze z vysoce stylizovaných promo fotografií, na nichž vypadají androgynně a možná poněkud mimozemsky, musel být překvapen, jak jim to sluší. Především Lou působila v bohatě nabíraných tmavých šatech, jež se na zádech sbíhaly do jakési pavučiny, velmi žensky a sexy.
Hned v druhé písni Little Things se k ústřední dvojici přidal permanentní host, jazzový kontrabasista Jon Thorne, který ji doprovází na deskách i na cestách od samého počátku. Na reunionové turné vyrazili Lamb pouze ve třech, zatímco v minulosti zaplňovali pódium pětičlennou živou kapelou. Ukázalo se ale, že díky neskutečné obratnosti Andyho Barlowa, obsluhujícího veškerou elektroniku, funguje jejich hudba i ve sníženém počtu.
Vývoj nelze zastavit Barlow byl většinu času zaneprázdněn hradbou kontrolerů, jimiž ovládal hned dva počítače najednou. Když měl zrovna volné ruce, vyběhl s paličkami dopředu na „forbínu“, aby pomocí virblu a hi-hatky ještě dodal zvuku na živelnosti. Nejvíce se pak oháněl při instrumentálce Angelica, kde zvládal živě hrát klavírní motiv a zároveň spouštět ostatní zvuky.
Zajímavé bylo sledovat i technika v čapce, který mu občas nenápadně vypomáhal; otáčel knoflíky a načítal soubory na noteboocích. Bylo patrné, že i funkce takzvaného „bedňáka“ se dnes u moderních kapel proměňuje a náročnost stoupá. Člověk aby na to vystudoval speciální obor.
Návštěvníkovi koncertu, který přišel soustředěně poslouchat, poněkud znehodnotily zážitek až příliš hlasité a kolikrát nemístné reakce publika. Při jednom z největších hitů, zasněné skladbě Gabriel, dosahoval křik takové intenzity, že to úplně zazdilo její první půlminutu. Ještě extrémnější byla situace během jednoho ze dvou bloků přídavků, při vyloženě tiché a intimní písni Lullaby, kdy ani sborové „Pšššt!“ ze strany oněch naslouchajících nedokázalo umlčet skupinky hlučně se bavících ignorantů u barů.
Chybí kyslík!
Nejsmutnější na chování pražského publika ovšem bylo to, že řada přítomných nebyla ochotna navzdory zdvořilým cedulkám „Na přání kapely, prosíme, nekuřte“ zkrotit svou vášeň a dopřávala si. Asi ve třetině koncertu se Lou Rhodes dala slyšet: „Díky. Bohužel neumím česky, ale doufám, že vy trochu umíte anglicky: Chci poděkovat speciálně těm, kteří zde nekouří, protože to není dobré pro hlas.“
Buď podcenila zdejší jazykové schopnosti, nebo slušnost, protože valného efektu to nemělo. Kyslíku bylo v Lucerna Music Baru navzdory výkonné klimatizaci beztak poskrovnu, ostatně minimálně jednu slečnu odnášeli ze sálu v bezvědomí.
Lamb však s britským klidem a na profesionální úrovni předkládali jednu výtečnou skladbu za druhou. Povětšinou se drželi kompozice známé ze studiových nahrávek, ovšem někdy zařadili třeba tanečnější pasáž či jiný překvapivý prvek. Výtečná byla dvě hluková sóla, která pomocí zkreslené akustické kytary vyloudila Lou v písních Trans Fatty Acid a Bonfire. Od dámy, jež je ze samostatných alb známá ve folkové poloze, by tohle nikdo nečekal. Pokud by se Lamb na případné nové desce, bude-li jaká, vydali tímto směrem, byl by to další pozoruhodný posun. Snad paměť zastíní z toho večera vše nepěkné a zůstane v ní jen otisk perfektního muzikantského výkonu.
Role předkapely byla svěřena tuzemským U-Prag. Jejich produkce sice nebyla vyloženě zlá, nicméně především při zpětném porovnání s hlavními hvězdami bil ten rozdíl v kvalitě do uší. Třeba spouštění elektronické složky jejich písní z laptopu pomocí jednoho tlačítka, aniž by s ní pak dál už někdo jakkoliv pracoval, působilo vedle sofistikovaných digitálních hrátek Andyho Barlowa trochu legračně.
HODNOCENÍ LN *****
Lamb, U-Prag
Praha, Lucerna Music Bar, 30. 7. 2009
lidovky.cz
Videoklipy kapely najdete na www.lidovky.cz/kultura
Ani sborové „Pšššt!“ ze strany oněch naslouchajících nedokázalo umlčet skupinky hlučně se bavících ignorantů
Pauzu neprolenošili
Lou Rhodesová se po rozpadu Lamb věnovala sólové tvorbě. Nahrála dvě intimní alba, ve kterých se přiblížila až folku -Beloved One (2006) a Bloom (2007). V nastolené linii by měla pokračovat i na nahrávce One Good Thing, která je plánována na letošní podzim. Desku jí míchá kolega z Lamb Andy Barlow, se kterým se začali víc vídat u příležitosti právě probíhajícího turné. Řada fanoušků obě společné činnosti chápe jako rozcvičku před tím, než se oba pustí do nové práce pod hlavičkou mateřské kapely Lamb. Andy Barlow se živí hudební produkcí a ve volném čase cestuje, případně hraje s projekty Hoof nebo Luna Seeds. V druhém zmíněném spojil síly s australskou zpěvačkou Carrie Tree.
