Je zajímavé, že se ve špičkové lidské činnosti velmi zřídka dublují stejná jména. Mám na mysli jména jako třeba Antonín Panenka. Znám Jardu Panenku, ten ale u nás v divadle dělá Pí Ár a nemyslím, že by kdy hrál závodně fotbal. Zkuste si to. Třeba Josef Masopust... Zadal jsem do gůglu Jaroslav Masopust, vylezl mi doktor z ústavu biochemie a patobiochemie. Zadal jsem Jiří a vylezlo mi cosi o spokojenosti nemocných v léčbě s antipsychotiky. Zadal jsem Josef a ejhle, je tam jenom ten jeden slavný.
Možná je plno dalších Josefů Masopustů, ale ten, jak říkají Angličané, Thee, čili Onen s velkým O, je opravdu jen jeden. Stejně tak třeba Pluskal, další slavný fotbalista minulosti. Namátkou z gůglu – Pluskal Jan, mistr Česka žáků, ale v ragby. Svatopluk? Zase jediný. Ale pozor – Karel Gott! Tak to je káva ještě o příčku výš. Zadávám Josef – vylezl Josef Zíma. Zadávám Richard – anglický novinář. Jediné, co reaguje z pop music, je Kamil Emanuel Gott. Je to už pár let, kdy z rádia slyším rozvernou písničku Jarka Nohavici Tři prasátka jdou, ovšem v podání Karla Gotta. Říkám si – proboha, co to ten Karel má za nápady, ale náhle se tam objevila melodická sekvence, kterou by on nepoužil. Píseň skončila, redaktor zavolal na Bertramku, ozval se Karel Gott a těžce zarýmovaný říkal: Ten člověk přece vůbec nezní jako já. Zněl! Byl to Kamil Emanuel Gott, vlastním jménem Emanuel Vohnout.
O autorovi| Richard Tesařík, hudebník a herec
