BRUSEL/BRATISLAVA Nedávno vytvořená slovenská vláda premiérky Ivety Radičové dnes rozhodne o budoucím vývoji eura a možná i celé Evropské unie. Bude totiž jako poslední země schvalovat svoji účast v projektu záchranného fondu zemí Evropské unie platících eurem pro státy v potížích. Tento projekt v hodnotě 750 miliard eur přitom musí schválit všechny země eurozóny a všechny do něj mají přispět. Slovensko částkou 4,37 miliardy eur (asi 114 miliard korun).
Vláda má také jednat o slovenském podílu ve výši 800 milionů eur na záchranném evropském balíku pro předlužené Řecko. Oba tyto návrhy dohodla předchozí vláda premiéra Roberta Fica. Nová vládní koalice je ovšem proti. Předpokládá se, že návrh fondu sice schválí, ale tak, že slovenský příspěvek vlastně nepůjde nikdy použít. Pomoc Řecku kabinet zřejmě zamítne. Radičová navrhne svým ministrům, aby se zamítavým stanoviskem vlády poslali návrh do parlamentu, říká její mluvčí Rado Baťo. Otázka solidarity O slovenské účasti na obou projektech se jednalo na zasedání unijních ministrů financí v pondělí a v úterý v Bruselu. Premiérka Radičová nejprve v pondělí nechtěla slovenskou účast ve fondu ani v pomoci Řecku schválit. Později, po jednání s lucemburským premiérem Jeanem-Claudem Junckerem, šéfem skupiny ministrů financí, a s Josém Manuelem Barrosem, předsedou Evropské komise, ustoupila. Uznala námitku, že předchozí Ficova vláda dala ostatním zemím eurozóny se svojí účastí „zásadní všeobecný souhlas“. Ostatní země na návrhy svých vlád, které s plány souhlasily, je totiž už začaly schvalovat ve svých parlamentech. Jenže na Slovensku proběhly volby a vláda i parlament se změnily.
Splnění předchozího slibu vyžadovali zejména Němci. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble tvrdil, že pro jednání o změně podmínek účasti Slovenska „neexistuje žádný prostor“, protože jde o „otázku solidarity“. Fond, do nějž vloží země eurozóny 440 miliard eur (další prostředky do konečné sumy 750 miliard poskytne Evropská komise a Mezinárodní měnový fond) bude totiž důvěryhodný, jen když se za něj zaručí celá eurozóna bez výjimky. Alespoň to si momentálně myslí němečtí politici.
Fond má sloužit jako banka pro státy eurozóny, které by spadly do podobných potíží jako Řecko. Dostanou z něj půjčky, pokud je jejich nadměrné dluhy dovedou do takové situace, že už jim nikdo jiný nebude chtít půjčit v obavě z jejich bankrotu. To pomůže udržet hodnotu eura. Pokud by ale Slovensko nepřispělo, mohl by se brzy ze svého závazku chtít vykroutit někdo další, a fond by nefungoval.
Souhlas jen na oko Nakonec se tedy Slovensko zúčastní. Jeho účast bude ale pouhou iluzí. Radičová s ní totiž souhlasila jen podmínečně.
„Pokud by došlo k aktivizaci mechanismu pomoci,“ vysvětluje mluvčí premiérky Radičové Rado Baťo, „je to podmíněno závaznou dohodou eurozóny, že uskuteční potřebné reformy v bankovním sektoru, na úrovni Evropské komise, Eurostatu a ratingových agentur.“ Navíc Slovensko je proti využití peněz z fondu na případnou pomoc bankám, jak to minulý týden naznačil Olli Rehn, evropský komisař pro ekonomické a měnové otázky.
Jinak řečeno: před použitím svých peněz z fondu Slovensko požaduje rozsáhlou reformu Evropské unie a slib ohromné změny evropského zákonodárství. To je téměř neproveditelné. A i pak si ponechá kontrolu nad tím, jak budou jeho peníze použity.
