Nepříliš dlouhý článek nazvaný slovensky Hovorte po slovensky! vyvolal živou a místy emotivní diskusi, která od minulého týdne zahrnuje přes 440 komentářů. Stal se tak za poslední týden nejdiskutovanějším materiálem The Economist a druhým nejvíce doporučovaným článkem – hned po článku z titulní strany o americkém prezidentovi Baracku Obamovi.
V červnu přijatý zákon umožňuje od 1. září trestat prohřešky proti slovenštině pokutou až 5000 eur. Sankce hrozí za užívání jazyka menšiny v oficiálním styku ve městech a vesnicích, kde tato menšina tvoří méně než 20 procent obyvatel. Článek s podtitulkem Slovensko kriminalizuje užívání maďarštiny uvádí, že zákon vnímají maďarští mluvčí jako přímý útok na svůj mateřský jazyk. „Stejně to vidí politici v sousedním Maďarsku. Dlouhodobý spor mezi zeměmi, které patří k nejpopudlivějším sousedům v Evropě, začíná být nehezký,“ konstatuje prestižní týdeník.
Připomíná výroky maďarských stran na Slovensku o „jazykovém imperialismu z dob 19. století“ i prohlášení premiéra Roberta Fica, že skutečným problémem jsou ti, kteří chtějí zastrašovat Slováky na jihu země, aby se učili maďarsky.
„Slovenská levicová populistická vláda popichuje Maďarsko od nástupu k moci v roce 2006, když loni odložila plány na společnou maďarsko-slovenskou učebnici dějepisu a veřejně podpořila Benešovy dekrety,“ napsal The Economist. „Velký otazník visí nad požadavkem, aby se slovenština používala ,na veřejnosti‘. Budou třeba muset členové klubu maďarských básníků nechat překládat své schůzky do slovenštiny. Asi ne, ale je divné, že je třeba se v dnešní době v Evropské unii znepokojovat takovou věcí,“ poznamenal dále týdeník. První komentáře diskuse se týkají hlavně původního článku, postupně si však účastníci začali vášnivě vyměňovat názory. Na rozdíl od jiných internetových diskusí v ní víceméně chybí vulgarita, k níž svádí anonymita takových debat. Ostří vzájemných invektiv otupil i fakt, že pro řadu přispěvatelů není angličtina mateřským jazykem.
Účastníci se často vydávají na tenký led historie a dohadují se i o tom, kdo byl na Slovensku dříve – zda Maďaři, nebo Slované. Na přetřes přišla autonomie pro Maďary na jihu Slovenska, další diskutující připomínali problémy Němců s tureckou menšinou a Francouzů s přistěhovalci ze severní Afriky. Mnoho příspěvků líčí osobní zkušenosti s jazykovými ústrky.
Někteří jsou více tolerantnější, jiní méně. Jeden slovenský účastník se za zákon omluvil, další napsal, ať se odstěhuje každý, komu se na Slovensku nelíbí.
„Minové pole menšin“ Častým námětem je šéf Slovenské národní strany (SNS) Ján Slota, stejně jako některé výroky maďarské vlády. Nechybí ani politologické rozbory, podle nichž se Fico snaží před volbami přetáhnout hlasy SNS, stejně jako již v minulých volbách minimalizoval vliv HZDS.
Kvstřícným hlasům patří maďarský účastník debaty, který si vybral slovenskou přezdívku Soused na jihu. Dává najevo stud nad „maďarskými neonacistickými idioty v jejich podivných uniformách“, ale současně vyzývá, aby kvůli tomu účastníci diskuse nevztahovali takové výstřelky na celé Maďarsko.
Debata, kterou článek vyvolal, má různorodou úroveň, jejím společným jmenovatelem je vášnivost a zaujetí. Zjevně neutrální účastník říkající si mikeinwarsaw si tak včera povzdechl: „Bože! Opravdu minové pole etnických menšin!“
***
Internetové hádky *Do včerejšího večera se pod článkem objevilo více než 440 komentářů. Lidé zde popisují nejen vlastní zkušenosti, ale dohadují se i o historických faktech, jako například kdo byl na jakém území dřív. * Například uživatel říkající si GabriV poznamenal: „Opravdu nechápu ty komentáře, kde jsou osočováni Slováci z toho, jak špatně zacházejí s Maďary! Žili jste někdy v blízkosti maďarské komunity na Slovensku? Setkali jste se s jejich arogancí, když jste na ně začali mluvit slovensky? Jak předstírají, že nerozumí vašemu mateřskému jazyku ve vaší mateřské zemi?“ * „Proč se dohadovat? Měli by udělat úředním jazykem angličtinu! Prostě jeden úřední jazyk pro celou Evropu. Možná latina? Nebo nějaký nový EUROJAZYK,“ myslí si zase uživatel ceezmad.
