Za jediný den 12 600 běženců. Slovinsko je v úzkých, žádá EU o policisty |
Malou slovinskou příhraniční obcí Rigonce, která má jen asi 170 obyvatel, prošlo od pátku do sobotního rána podle místní tiskové agentury STA už asi 13 tisíc lidí, mezi nimi řada žen a dětí. V obci Šentilj na slovinsko-rakouské hranici čekalo ráno na možnost pokračovat v cestě na západ Evropy asi 4000 lidí. Většina z nich chce podle agentury DPA do Německa.
Na druhé straně hranice v rakouském Spielfeldu strávilo noc v provizorních stanových táborech asi 2000 lidí, informovala agentura APA. Do rakouské spolkové země Štýrsko, která se Slovinskem hraničí, přišlo podle místní policie během pátku asi 5000 až 6000 migrantů.
Protestní držení hladovky
Slovinské vedení v sobotu vyzvalo Evropskou unii, aby přijala „okamžitá opatření“ k zastavení proudu migrantů. Premiér Miro Cerar v prohlášení konstatoval, že reakce EU musí být bezodkladná a operativní. Podle slovinského premiéra by mělo být rozhodnuto na nedělním summitu deseti států střední a jihovýchodní Evropy, jemuž bude přítomen šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Do Řecka za pět dní dorazilo 48 tisíc uprchlíků |
Ještě důraznější slova než premiér zvolil později slovinský prezident Bohut Pahor. Pohrozil, že pokud nedělní summit v Bruselu nepřinese přijatelné řešení přistěhovalecké krize, nevelká alpská země bude jednat sama. „Slovinsko se nemůže stát zónou, v níž se uprchlíci nahromadí v případě, že Rakousko a Německo zavřou hranice. Naše země si s tím neporadí,“ citovala hlavu státu slovinská agentura STA.
Pahor neupřesnil, jaké kroky by Slovinsko mohlo podniknout. Agentura AP ale s odvoláním na slovinské politiky napsala, že Lublaň by mohla postavit plot na hranici s Chorvatskem.
Asi 1500 migrantů přespalo z pátku na sobotu také v táborech v rakouské spolkové zemi Korutany. V ranních hodinách úřady začaly s jejich přepravou k německé hranici. V jednom z korutanských záchytných zařízení drželi v pátek podle listu Kleine Zeitung někteří migranti hladovku. Chtěli si tak prý vynutit rychlejší cestu dál do Německa.
Chování Rakouska v migrační krizi kritizoval v rozhovoru poskytnutém deníku Bild bavorský ministr financí Markus Söder. „Způsob, jakým uprchlíky do Německa nechávají jen tak beze všeho projít, je nepřijatelný,“ uvedl. Podle něj by německé úřady měly Rakousku zadržené migranty posílat zpět, aby si tím vynutilo dodržování platných pravidel.
Reakce Německa
V Německu v sobotu vstoupily v platnost nové zpřísněné azylové zákony. Opatření mimo jiné rozšiřují počet takzvaných bezpečných zemí, jejichž občané nemají na azyl nárok, a to o Albánii, Kosovo a Černou Horu. První deportace neúspěšných žadatelů se očekávají již začátkem příštího týdne. Německý Spolkový sněm zmíněné azylové zákony přijal před týdnem a původně měly začít platit až 1. listopadu.
Německá kancléřka Angela Merkelová ve videopříspěvku slíbila uprchlíkům s vyhlídkou na získání azylu 600hodinový integrační kurz. Začít by měl ještě během azylového řízení a jeho hlavním cílem by mělo být osvojení němčiny, což by mělo podle Merkelové přispět hlavně k uplatnění azylantů na trhu práce. V kurzech by se lidé měli dozvědět také něco o německých dějinách, kultuře a právním a politickém systému.
