S nástupem ekonomické krize se mnoho domácností ocitlo v situaci, kdy nejsou schopny splácet své úvěry, a v tu chvíli často hledají „alternativní“ způsoby, jak celou situaci vyřešit. Vezmou si další půjčku nebo např. uzavřou smlouvu s tzv. oddlužovací agenturou. A brána do sociálního vyloučení se otevírá.
Kolik procent bankovních úvěrů není spláceno včas, popř. kolik procent úvěrů je nesplaceno?
U obyvatel ČR v průběhu krize výrazně roste podíl nejen tzv. klasifikovaných úvěrů, (tzn. „nesplácených“ déle než 30 dní), ale i úvěrů v selhání (déle než 90 dní). Ke konci září vzrostl podíl klasifikovaných úvěrů obyvatel na 8,04 %, přitom na konci roku 2008 to bylo 5,19 %. Podíl úvěrů v selhání narostl z 3,01 % na 4,86 %. Úvěrů v selhání je nyní u domácností registrováno za 49,5 mld. Kč. Spotřebitelské úvěry z toho tvoří téměř 18 mld. Kč a hypotéky 18,6 mld. Kč. U podniků se pak jedná o ještě vyšší čísla.
Lze dát nějaký návod, podle kterého by lidé měli postupovat, když uvažují o úvěru?
Určitě by si lidé měli propočítat, jak velkou výši splátky jsou schopni utáhnout. Je nutné si uvědomit, že nelze jít až „na doraz“ a zůstat po splacení všech nutných výdajů na nule. Je nezbytné zajistit si rezervu pro případ ztráty zaměstnání, nemoci apod. Osobně bych půjčku žádal u renomované společnosti a vybíral si z více nabídek. Důrazně však nedoporučuji brát si úvěr na splacení jiného úvěru.
Některé společnosti vydělávají více na vymáhání pokut a penále než na samotném poskytování finančních služeb. Umožňují jim to nesrozumitelné smluvní podmínky. Co všechno by měla smlouva obsahovat, aby bylo „bezpečné“ ji uzavřít?
Před podpisem by si každý měl vždy ověřit, že smlouva obsahuje jasnou identifikaci věřitele, tj. jeho firmu, sídlo, IČ. Kromě nich by zde měly být uvedeny i další kontaktní údaje, které je dobré si ověřit. Nesolidní věřitelé totiž často použijí fingované sídlo s nefungujícími telefony. Dále by zde měla být vyčíslena nezpochybnitelná výše půjčené částky, termínů splatnosti, úroku a dalších plateb spojených s úvěrem. Vhodné je také uvedení konkrétní splátky či splátkového kalendáře s jasnými a splnitelnými termíny. Je potřeba si dát pozor na zamlžené formulace, podle nichž například člověk musí první splátku předat hned v den podpisu smlouvy. Velmi doporučuji nastavit si splatnost splátky úvěru teprve následně po připsání mzdy na osobní účet. Hradí-li se např. jednorázové poplatky za vyřízení úvěru, musí se s nimi počítat a první měsíc zajistit na účtu o tuto částku navíc. Někteří nesolidní poskytovatelé úvěrů využívají právě této „finty“, kdy klientovi řádně nevysvětlí, že první měsíc hradí podstatně více než v dalším období.
V neposlední řadě je dobré si ověřit, zda věřitel nestanoví omezující podmínky za předčasné splacení, protože toto právo zaručuje zákon. Pokud se tak rozhodnete, hradíte 1%z dosud nesplacené částky, plus nutné náklady věřitele spojené s předčasným splacením. Ale už nic navíc! Pokud je předčasné splacení spojeno s nejasnými podmínkami, tak smlouvu vůbec nepodepisujte! Platí tedy, pokud mi není něco ve smlouvě srozumitelné, tak ji prostě nemám podepisovat?
Smlouvu bychom měli vždy dostat předem k prostudování. Lidé se nesmějí nechat zatlačit do časové tísně a podepsat něco, čemu nerozumí. Nesrozumitelná půjčka je problém věřitele, který půjčku nabízí, nikoliv klienta, který o ni žádá. Pokud věřitel neumí předložit srozumitelnou smlouvu, tak doporučuji od jejího podepsání odstoupit.
V současnosti ruší některé banky tzv. rozhodčí doložku. Byl byste pro to, aby tento institut nemohly používat ani nebankovní subjekty? Pokud by byly rozhodčí doložky využívány pouze slušnými věřiteli, jedná se o vhodný způsob řešení problémů dlužníka. Může být pro něj dokonce rychlejší, tím pádem, díky nižším úrokům z prodlení, i levnější. Může se ale stát, že tento institut zneužijí nesolidní věřitelé, kteří mohou být dokonce s rozhodci propojeni. Pro zamezení zneužití by proto měla být zavedena možnost obrátit se s odvoláním proti rozhodnutí rozhodce k soudu. A navíc také dohled nad činností všech věřitelů poskytujících spotřebitelské úvěry, včetně způsobů řešení jejich sporů s dlužníky. Pokud se týká bank, v nejbližší době již nebude používat rozhodčí řízení u spotřebitelských úvěrů žádná z nich. Co si myslíte o tzv. oddlužovacích agenturách? Doporučoval byste využít jejich služby?
Neprůhledné oddlužovací agentury mohou klienta s problémy dostat do ještě větších potíží. Typické pro ně je naúčtování si jakéhosi poplatku „předem“. Případně požadují po dlužníkovi závazek, aby po podpisu smlouvy agentuře hradil měsíční paušální poplatek. Cestou ke snížení měsíčních plateb může být tzv. konsolidace půjčky nebo více půjček, včetně sdružení všech souvisejících plateb do jednoho velkého úvěru. V případě oddlužovacích agentur je ale problémem absence dohledu nad jejich činností, na rozdíl od bank, které tzv. konsolidaci půjček nabízejí též a které jsou regulovány a dohlíženy ze strany ČNB.
Jak by měl správně postupovat člověk, který se dostane do situace, kdy zjistí, že není schopen splácet své závazky?
Dostane-li se někdo do potíží se splácením, měl by především včas kontaktovat věřitele a pokusit se společně nalézt řešení. Nesmí nechat vše odležet s tím, že ono to nějak dopadne. Nebo hledat „pomoc“ právě u pochybných poskytovatelů půjček. Určitě je dobré mít už před jednáním spočítané své průběžné příjmy a výdaje. A rozhodně se nesmí zapomenout na veškeré výdaje či zatajovat další věřitele. Při konsolidaci je totiž nutné vyřešit veškeré půjčky a banky jsou ze zákona povinny si ověřovat v příslušných registrech schopnost klienta závazky splácet. Zatajování následně objevených závazků při jednání s bankou nepomůže, spíše naopak.
***
PŘÍKLADY ZE ŽIVOTA
Téma: Rozhodčí doložky
Paní M. získala úvěr u velké nebankovní společnosti. Pracovala ve firmě, která se potýkala s důsledky hospodářské krize, což vedlo ke dvouměsíčnímu zpoždění výplat. Úspory jí nestačily na pokrytí obou splátek, a tak se paní M. s jednou z nich opozdila o několik týdnů. Dostala pokutu za zpoždění, k jejímuž zaplacení byla použita část ze zaplacené opožděné splátky. Společnost jí na tento postup neupozornila a paní M. nabyla přesvědčení, že je celá záležitost uzavřena. Opak byl však pravdou, její splátka zůstala i nadále neuhrazena. Z tohoto důvodu dostala další pokutu a začaly jí chodit zpoplatněné upomínky. Než se paní M. podařilo spojit se se zástupci společnosti, dostala výzvu od rozhodce k vyjádření se k žalobě podané věřitelem. Paní M. netušila, co znamená rozhodčí žaloba, a než stihla odpovědět, bylo rozhodnuto a kromě samotných pokut musela zaplatit ještě náklady na rozhodčí řízení a věřiteli výdaje na zastupování. Během krátké doby tak paní M. vznikla pohledávka vyšší než trojnásobek částky, kterou si půjčila. Postup společnosti jí přišel přinejmenším neetický, a tak se chtěla odvolat u soudu. Avšak zjistila, že proti rozhodnutí rozhodce není žádného odvolání.
Téma: Oddlužovací agentury
Pan S. přišel o zaměstnání ve chvíli, kdy splácel dříve uzavřené půjčky. Ve své zoufalé situaci kývl na nabídku oddlužovací agentury, která nabízela zprostředkování snížení měsíčních splátek. Pan S. s agenturou podepsal nejen smlouvu, ale i plnou moc. Navíc jí předal veškerou originální dokumentaci ke svému případu. Následovala vstupní analýza, za kterou zaplatil 7000 Kč. Měsíční splátky místo věřitelům posílal dle dohody na účet oddlužovací agentury, která měla zařídit zbytek. Věřitelé ho však začali pokládat za rizikového klienta, protože s oddlužovací agenturou odmítají jednat, a žádné snížení splátek se tak nepodařilo zajistit. Navíc agentura neposílala věřitelům všechny peníze od pana S., protože si část ponechávala jako poplatek za poskytované služby. Pan S. se tak ocitl v situaci, kdy zbytečně zaplatil za vstupní analýzu a poplatky agentuře, nemá v rukou dokumenty o úvěrových smlouvách, které uzavřel, a věřitelé ho mají za neplatiče a začínají na něm uplatňovat sankce vyplývající z porušení smluvních podmínek.
Dostane-li se někdo do potíží se splácením, měl by především včas kontaktovat věřitele a pokusit se společně nalézt řešení. Nesmí nechat vše odležet s tím, že ono to nějak dopadne. Nebo hledat „pomoc“ právě u pochybných poskytovatelů půjček.
PROFIL
Jan Matoušek Náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace, která reprezentuje český bankovní sektor v evropských orgánech, ve vztahu ke státní správě ale i k veřejnosti. Podílí se na standardizaci postupů v bankovnictví a podporuje harmonizaci bankovní legislativy s legislativou EU, je aktivní v otázkách společenské odpovědnosti firem.
O autorovi| MARTIN KOVALČÍK, Autor je mediální koordinátor Programů sociální integrace společnosti Člověk v tísni
