Článek hodnotím velmi pozitivně. Životní zkušenost mi říká, že

časové konstanty společenských jevů jsou z pohledu lidského života velmi dlouhé. Kolik let jsme říkali " ten socík se už musí zhroutit to není možné takhle hospodařit a ono pořád nic, až když jsme už byli malověrní šup domeček se zhroutil". Kolik let jsmě si říkali to není možné, aby si lidé od těch ODSáků tohle nechali líbit a pořád nic a nakonec šup a ODS je na 5% a ČSSD tam směřuje. Ekonomii jsem nestudoval, mám jen socialistické technické vzdělání. Pořád si myslím že nebylo špatné a vůbec totalitní. Jak si moji profešoři dovolili komentovat socialistické hospodářsví obdivuji jejich odvahu dodnes. Jsem přesvědčen že český liberalismus čeká tvrdá očista myšlenek . K článku si dovolím uvést několik mojich postřehu z období 92-94. Divoké privatizace jsem se osobně neučastnil , protože jsem pracoval pro zavedenou rakouskou firmu. Postřehy Vídeňkých kolegů mi utkvěli dodnes. První čím nás dostali bylo, že nám namazali med kolem úst , že řekli, že oni vědí že Češi jsou šikovní že, postavili Vídeň a za totalitu že jsme nemohli, že to byla naše historická smůla. Že stačilo málo a oni mohli být na tom stejně jako my. Třeba si pamatuji jak kroutili hlavou nad tím jak čeští podnikatelé založili firmu a první si pořídili drahý automobil. V paměti mi utkvěla diskuze Klause o tom že je třeba hlavně privatizovat , že čekat na zákony je nesmysl a ty se udělají později. Pro odbornější diskutéry mám dvě otázky: 1) když jsem vyznavač neviditelné ruky trhu, jak se to slučuje s potřebou pevných stáních mantinelů, čím je dáno, že tyto mantinely nebudou nesmyslné, nebo ve prospěch někoho? 2) jak se neviditelná ruka trhu slučuje s úřadem na ochranu hospodářské soutěže , kdo zaručí, že bude nestranný? V tomle musíme být nestranní k Marxovi , který řekl že trh přirozeně konverguje k monopolu, nebo se mýlím? Díky za odpověď.

Divoká privatizace chystající se na dotace,

byla jen v Česku populárním válečným hospodařením. Ač jsme po 1918 toho moc nenaválčili, komunisté škrtili i potraviny ještě 1965 a pro nadvládu nad vším lidem se k tomu vrátili hned po ´68. Proč ´88 nemohla být volně jízdní kola? Inu bolševik a jeho spomocníci by neměli nic extra pro své kumpány. Z takového balaganu pokračovat moc nelze, i snahy končily zákonitě v tomtéž. "Jak se budeme mít", byl skutečný požadavek na Havla, to nemohlo dopadnout dobře. Trh uvolněn, ale kdo nebyl vexlák, úzkoprofilová profese, kdo nebyl lékař pod Rathovým vedením sbírající výhody bokem od farmaceutů, dopadl na tvrdo. Ne hlad jako na Ukrajině, ale trvalé zablokování produktivity země i potenciálu lidí. Všichni začali obchodovat jak na orientálním bazaru, jen chyběla kupní síla. Řemeslník je podnikatel, co slídí, kde by kradl. 1000 za hodinu je málo, herečky celebrity sportovci oligarchové mají víc, bylo to v televizi, krást musí jako kajínek. Jen o tom nepíše paměti. Kajínkova kniha by mohla jako dodatek po vzoru amerických být připojena k ústavě republiky. Aby měl každý jasno. Uměle zablokován trhg s bydlením, nájemník má i jako neplatitč status dočasného pobytu rudé armády, nehne s ním ani pár volů. Tak bydlení předraženo, omezena mobilita obyvatel když většina se pronajímat bojí, klesá kdeco, u ombudsmanů líví na nové tunely "(a)sociálního" bydlení. Mladý silný odpočinutý, ubytovna jej těžko hlídá, má nárok na byt (domek). To se budou hrabat miliardy, jen třeba být připraven. I tisícovky úředníků dostanou tisíce kanceláří, aby to mělo formát. Za rok se to vykradené zabalí, ale to je právě ten revolučně-válečný přístup. Přitom řešení je hračka, pro neplatiče a necivilizované ochranná lhůta týden, potom parkoviště, osada v lese, stany, vyřazené USA mobilhousy, kontejnery. Když už brát, tak ne chleba duchodcům od úst, ale třeba plíseň chatiček v krajině, ty vybydlením by mohly být připraveny na demolici krajně žádoucí. Migrující minorita by je využila i na zátop k vaření. Miliardy státu ušetřeny.

po I sv válce poskytovaly obce pozemky pro

svépomocnou výstavbu nouz. osad. S právem bydlet, dokud jim obec nezajistí něco lepšího. To se nestalo, něketré z osad docela senzační - sousedské vztahy,domky jako klícky, v třetí generaci již utopené v zeleni a ovoci (Krejcárek). Až na suchá WC vysloveně vlídné. V 70. letech je komančové rušili "přece v socialismu nejsou nouz osady, ty jsou na "západě"). Lidi rozestěhováni postrkem do paneláků, ne všichjni tam chtěli, část starých brzy pomřela.Dnes - starostové a poslanci vypovídají nájmy chatičkářům, aby pozemky (kdysi periferní, dnes atraktivní protože na okraji vnitřního města ) mohli bouchnout developer. firmám. Viz Libeňský ostrov a Rohaňák.