A to i přesto, že tento trh je vysoce konkurenční.
Naprostá většina automobilek se nespokojí jenom s jednou značkou na trhu. Pokud se podíváte na jejich přehled, zjistíte, že širokou nabídku automobilů ovládá několik obřích koncernů.
Volkswagen tak má „pod kapotou“ značky jako Audi a Seat, ale i Bugatti nebo Bentley. Podobně je na tom Daimler, BMW, Fiat, General Motors, Ford a Toyota. Všechny se snaží nabídnout potenciálnímu zákazníkovi vozy od těch nejmenších, určených do městských ulic, po ty nejluxusnější, sloužící k posílení úspěšné image.
Stále častěji ale automobilky také navazují partnerské vztahy. A kdyby se i ty zaznamenaly do přehledu značek, zjistíte, že téměř všechny automobilky jsou nějakým způsobem provázány. Přestože mezi nimi zuří tvrdý konkurenční boj, jsou schopné chladné spolupráce a neustálého potřásání rukou během podepisování nových smluv. Nabízet zákazníkovi širokou škálu vozů totiž znamená spoustu drahých výzkumů.
Minulý týden bylo uzavřeno nové partnerství mezi koncerny Daimler a Renault, přičemž ten druhý už spolupracuje s Nissanem. Daimler přitom dříve daleko raději firmy skupoval firmy, než aby se s nimi spojoval na stejné úrovni. Odkoupil například americký Chrysler, který poté opět prodal.
Dohoda z minulého týdne je tak vlastně oznámením nového trendu. Ne že by automobilky nenavazovaly vzájemné vztahy už dříve. Například Toyota se spojila s PSA Peugeot Citroën a postavily společnou továrnu v Česku u Kolína. Také BMW se už dříve podělilo o svou znalost výroby motorů a americké automobilky zase poskytovaly jiným firmám své komponenty.
Dnes ale koncerny přisuzují podobným dohodám daleko větší váhu. Spojují je se strategickými záměry a chovají k nim velké naděje. Zatímco Toyota s PSA stvořily dohromady jeden nový model, Daimler si od Renaultu slibuje předání kompletních zkušeností ze segmentu malých aut a doufá, že mu to pomůže lépe prodávat vozy Smart. Partnerství má ovlivnit budoucnost celé jedné značky, nejen jednoho modelu.
Proč firmy vsadily na partnerství, je přitom zřejmé. Váží se každé euro. Proč složitě vymýšlet, jak zlepšit smarty, když lze převzít kompletní zkušenosti někoho, kdo má v tomto sektoru úspěch.
Čím se jednotlivé vztahy liší?
Poradenská společnost Pricewaterhouse Coopers připravila pro své klienty obsáhlou příručku o problematice kooperace v automobilovém průmyslu. Důvody ke spojování firem v ní ilustruje na alianci Fiatu a Chrysleru. Fiat nevěděl, jakou platformu zvolit pro své kompakty, a tušil, že sám proces neufinancuje. Spojení s Chryslerem mu ale přineslo úspěch a ani Chrysler nepřišel zkrátka: očekává v blízké budoucnosti velké prodeje.
PricewaterhouseCoopers rozlišuje hned několik možných partnerství. V první řadě je dělí na ta, která zahrnují finanční spoluúčast, a na ta, jež jsou nezávazná.
Nezávazná mohou být jednorázová nebo krátkodobá, a většinou se obejdou bez finančních převodů. Spolupráce představuje hlavně společné montážní haly či společný výzkum a vývoj. Oproti tomu finančně závazné spolupráce představují strategická partnerství a aliance. Odborníci usuzují, že právě taková spojení, kde dochází ke vzájemnému finančnímu poutu, například k nákupu akcií partnerské společnosti, mohou představovat důležitou pojistku pro úspěch společného byznysu. Stejně jako správně zvolený způsob spolupráce.
Automobilový trh je vysoce konkurenční a získat spolehlivého partnera na strategické, regionální a kulturní úrovni je velmi složité. Provázat automobilové korporace je natolik komplexní proces, že často končí neúspěšně.
