* LN Kolem Českých aerolinií to ještě v nedávné minulosti vřelo. Nyní panuje, alespoň zdánlivě, klid. Znamená to, že již drama v ČSA skončilo?
Zvýšená a mnohdy dramatická komunikace souvisela s nervozitou na všech stranách. Samotný fakt, že firma získala trvalý management s jasným mandátem, pomohl situaci výrazně zklidnit. Nesmíme zapomínat, že společnost se potýkala nejen s obtížnou hospodářskou situací, ve které se stále nachází, ale procházela i obdobím nejistoty, pramenící z privatizace. To vzbuzovalo neklid. Chceme vést naprosto otevřenou a transparentní komunikaci. Vůči zákazníkům i zaměstnancům. Chceme je seznamovat s tím, jak se věci mají a jaké jsou plány. Chceme je zatáhnout do co největší hloubky. Jedině tak si udržíme kredibilitu. I díky tomuto přístupu se situace zklidnila.
* LN Je ale možné otevřeně a férově komunikovat dovnitř firmy?
Je to dokonce nezbytné. V případě, že se tak neděje, vznikají problémy. Vznikají pak různá podezření ze zatajování informací a atmosféra se vyhrocuje. Je to obtížné, ale nezbytné. Samozřejmě nelze sdělovat dílčí detaily probíhajících jednání, obchodně citlivé informace anebo data, jejichž únik by společnost mohl v danou chvíli poškodit. Musím přiznat, že se mi ještě nepovedlo obsáhnout všechny zaměstnance a osobně hovořit se všemi jejich skupinami. Těch prvních sto dní bylo zaměřeno na stabilizaci společnosti, zajištění financování, obnovení důvěry dodavatelů i zákazníků. Veškeré aktivity probíhaly v rekordně krátkém čase a s velkým nasazením všech zúčastněných. Také jsem se musel důkladně seznámit se situací ve firmě. V následujících týdnech chci osobním diskusím uvnitř společnosti věnovat ještě více pozornosti.
* LN A jaké téma k diskusi se zaměstnanci budete mít? Pokud je mi známo, například plán propouštění nebyl revidován a firmu bude muset opustit zhruba 860 zaměstnanců. To jim nepřinesete zrovna nejlepší zprávu na úvod...
Údaje, které zmiňujete, jsou ve skutečnosti mýty. Počet 860 zaměstnanců k propuštění vychází z návrhů předchozího managementu.
* LN Jak velké propouštění tedy v ČSA skutečně probíhá?
Do této chvíle společnost opustilo zhruba 500 zaměstnanců. Číslo 860 vzniklo jako mýtus, resp. proklamace, jak zatočíme s tíživou situací. Ve skutečnosti je problém daleko hlubší. Řešení nespočívá v počtu propuštěných zaměstnanců, ale v celkovém objemu úspor. Naše koncentrace nesměřuje k číslu 860, ale k celkovým úsporám.
* LN Znamená to, že vlna masivního propouštění ve společnosti již skončila?
Přístup k propouštění musí být velmi selektivní, individuální. Nebudu se zbavovat lidí tak, že stanovím pro jednotlivé útvary nějaký limit, kolik lidí má odejít. Každý člen středního managementu musí zvážit, kolik lidí potřebuje ke splnění daných úkolů. To se odvíjí od stanovené strategie. V tuto chvíli neplánujeme masivní propouštění. Společnost budou opouštět pouze neefektivní pracovníci.
* LN Zmínil jste, že jste prvních sto dnů ve funkci prezidenta ČSA využil k podrobnému seznámení se se stavem společnosti. Vypadli na vás nějací kostlivci ze skříně?
Největším šokem pro mě byla skutečnost, jak blízko nad propastí v oblasti likvidity společnost stála. Očekával jsem, že mám řádově dva měsíce na rozkoukání, k zajištění důvěry bank ve financování firmy, k definici, jaký majetek je pro fungování společnosti nezbytný a kterého se můžeme zbavit v zájmu zajištění likvidních prostředků.
* LN Znamená to, že ČSA byly na přelomu října a listopadu loňského roku na hraně bankrotu?
Ne na hraně bankrotu. Společnost totiž je pouze minimálně zadlužená. Do bankrotu jde firma, která má velký počet nesplacených pohledávek. A to aerolinky neměly.
* LN Započítáváte do kalkulací nesplacených dluhů i 2,5miliardový překlenovací úvěr od státní firmy Osinek?
Osinek nepočítám. Jeho splatnost ale nebyla záležitostí dnů nebo týdnů. Problém s likviditou spočíval v zajištění denního financování.
* LN Jak se vám v této situaci podařilo obnovit důvěru bank?
Klíčové bylo vystoupení vlády a vyjádření ochoty kapitalizovat pohledávku Osinku. To rozhodnutí pomohlo obnovit důvěru v očích bank.
* LN Mnohé světové aerolinky, hlavně americké a naposledy japonská JAL, řešily problémy s financováním tím, že se uchýlily do soudní ochrany před věřiteli. V čem je podle vás projekt stabilizace výhodnější?
Zákazníky aerolinek jsou lidé, kteří mají v naše služby určitou důvěru. Letenky si rezervují několik měsíců dopředu. Spotřebitelská důvěra je klíčová pro další rozvoj. Navíc nedlouho před naším nástupem zbankrotovala společnost SkyEurope, na kterou byla vyhlášena soudní ochrana před věřiteli. A přesto se tu společnost nepodařilo zachránit. Po této zkušenosti je zřejmé, že pravděpodobnost, že by ochrana před věřiteli Českým aeroliniím prospěla, se rovná nule. Jakmile lidé přestanou rezervovat letenky a platit, zastaví se ten koloběh. V tu chvíli je velmi malá pravděpodobnost, že se vše povede obnovit.
* LN Říkáte, že klíčový byl přístup vlády a ochota kapitalizovat 2,5miliardovou půjčku. Jak se to projevilo v provozu ČSA?
Hned v listopadu jsme okamžitě zaznamenali růst prodejů letenek, které předtím v důsledku nervozity kolem dalšího vývoje klesaly. Snížil se i tlak dodavatelů na urychlené splácení faktur. Stanovisko vlády nepřineslo firmě nový kapitál, ale psychologický přínos byl skoro nevyčíslitelný.
* LN Z Českých aerolinií donedávna zaznívaly obavy z vývoje tradičně slabé zimní sezony. Naplňují se nyní, zhruba v polovině této sezony, tyto obavy?
Trend růstu prodejů pokračuje od listopadu. Jedná se řádově o pěti- až šestiprocentní nárůsty. Je nezbytné uvést, že tento růst vyplývá z porovnání s koncem roku 2008, kdy již byly letecký trh a poptávka na něm zasaženy krizí. Ještě nemáme špatné období za sebou, ale mírný optimismus již přišel.
* LN Jak se zvyšují výnosy na letenku?
Mírně rostou. Ale abych mohl říci, že se jedná o trend, musel by růst pokračovat i v dalších měsících. Pozitivní je, že výnosy rostou v tzv. nízké sezoně, kdy k takovému efektu dochází málokdy. Může to znamenat, že hospodářská krize je pomalu na ústupu.
* LN Do jaké míry jsou v současnosti České aerolinie závislé na krátkodobých provozních úvěrech?
Využíváme provozní úvěry od několika bank. V každém případě na nich závislí jsme. Obnovit důvěru bankéřů a získat přístup k dlouhodobým úvěrům může být záležitostí několika let.
* LN Neobáváte se, že až zveřejníte hospodářské výsledky za loňský rok a potvrdíte očekávanou ztrátu přes tři miliardy korun, že ochota bank opět ochladne?
Samozřejmě neobávám. Bankéři se nedívají na konec loňského roku. Bankéři jsou velmi detailně seznámeni s aktuálním hospodařením. Chtějí slyšet opravdu skutečnost a realitu, nikoliv přikrášlování skutečnosti. A my už jim dnes dokážeme skutečnost věrohodně popsat.
* LN Do jaké míry přispěl k zajištění financování příchod bývalého člena představenstva ČSOB Philippeho Moreelse do vedení aerolinií?
Philippe Moreels má na starosti oblast prodeje, marketingu a právě finance. Jeho zkušenosti jsou zde velmi důležité. Intenzivně se věnuje setkávání se zástupci bank a vysvětlování situace. Obnova důvěry bank je klíčová pro zajištění dlouhodobého financování. Banky seznamujeme nejen se skutečností, ale i s restrukturalizačními plány. Jde o to, abychom ten trend otočili a abychom v roce 2010 nezaznamenali stejný scénář jako v roce 2009.
* LN Na jak dlouho máte zajištěno financování pro aerolinie?
Jedná se o krátkodobé provozní financování, tedy o horizont do jednoho roku. Některé úvěrové linky jsou kvartální, některé půlroční. Náš úkol je nezatížit firmu vyššími náklady než těmi, které jsme schopni pokrýt.
* LN V restrukturalizačním plánu zdůrazňujete nezbytnost zaměřit se pouze na tzv. core business, tedy přímou činnost podnikání, a od ostatních aktiv a činností se oprostit. Co je tedy současný a budoucí core business Českých aerolinií? Hovoří se o tom, že již nebudete chtít podnikat ani v charterové dopravě?
Jednoznačným core businessem je pravidelná přeprava a její síťový charakter. České aerolinie se musí primárně soustředit na jeden typ přepravy. Ne jako v minulosti od nízkonákladových linek přes chartery po pravidelnou přepravu. Takový model mají i velké aerolinky jako Lufthansa. V rámci pravidelné přepravy pak chceme klást důraz na tzv. transferovou přepravu. Letiště Praha pro nás má fungovat jako báze, ze které rozvážíme pasažéry do různých destinací.
* LN Nedávno České aerolinie prodaly sídelní budovu, následně i síť bezcelních obchodů. Zvažujete opravdu pouze efektivitu provozu těchto činností, nebo jednoduše potřebujete dodatečné zdroje likvidity, resp. aktiva do zástavy za bankovní úvěry?
Snažíme se sestavit prioritu a pořadí zbytnosti jednotlivých aktivit. Je to taková skládanka. Když se podaří určité aktivum zastavit a získat úvěr, je to ideální. Aktivum zůstává v majetku firmy a navrch získáme likviditu. Díky odprodejům majetku a novým úvěrům jsme ale získali „polštářek“ pro zimní období. Dá se říci, že díky tomu již vidíme světýlko na konci tunelu.
* LN A co letadla? Plánoval se jejich prodej...
Strategickým cílem je mít dvoutypovou flotilu, letadla Airbus a ATR. I z toho plyne, že některá letadla prodáme. Z výtěžku budeme financovat nákup devíti nových Airbusů A319. To se bude dít letos i v roce 2011.
* LN Při příchodu do čela aerolinek jste řekl, že až do návratu firmy do provozního zisku nebudete pobírat za svou činnost plat a že manažery z Letiště Praha nahradíte novými odborníky. Naplňujete tyto vlastní závazky?
Ano. Plat nebudu pobírat dříve, než se firma dostane zpět do provozního zisku, tedy pravděpodobně v roce 2011. A manažeři z Letiště Praha již z ČSA odešli. Jediným z nich zůstávám já.
