Podle aktuálních statistik ministerstva financí si touto formou střádá peníze na stáří 4,53 milionu lidí, tedy drtivá většina obyvatel v produktivním věku. Jenže průměrný měsíční vklad účastníka penzijního připojištění dosahuje jen 440 korun.
Motivace k vyšším vkladům schází. Vláda dotuje jen příspěvky do výše 500 korun měsíčně. „Lidé u nás silně – až nezdravě – spoléhají v oblasti finančního zabezpečení ve stáří na stát. Stát přitom do současnosti nedělal skoro nic, aby se z této své rizikové role vyvázal,“ říká ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Pokud nepočítáme státní příspěvky, zhodnocení úspor v současných penzijních fondech jen stěží překračuje míru inflace. V některých letech skončilo i pod ní. „Je potřeba vzít v potaz dva faktory. Prvním z nich je omezení stanovené pro investice fondů, druhým dlouhodobý investiční horizont,“ vysvětluje ekonom Patria Finance David Marek. Rozumný výnos tak zajišťuje hlavně dotace od státu, která loni v průměru dosahovala 105 korun měsíčně. Téměř 1,3 milionu účastníků pobíralo také příspěvek od svého zaměstnavatele.
Na českém trhu působí deset penzijních fondů, které počátkem letošního roku evidovaly úspory klientů v celkové výši 216 miliard korun. Objem úspor vypadá na první pohled monumentálně, na odvrácení blížící se krize penzijního systému je to však málo. Na jednoho účastníka připadá v průměru úspora v objemu necelých 48 tisíc korun.
„Výsledkem je skutečnost, že fondy penzijního připojištění jsou zajímavým a bezpečným spořicím produktem, ale jen v částkách tak malých, že popírají účel vzniku systému penzijního připojištění,“ shrnuje výhrady k tomuto typu spoření Sobíšek.
***
Lidé u nás silně – až nezdravě – spoléhají v oblasti finančního zabezpečení ve stáří na stát. Stát přitom zatím neudělal skoro nic, aby se z této své rizikové role vyvázal.
