PRAHA Písmo Metron vzniklo před 40 lety speciálně pro pražské metro. Za autora až donedávna všichni pokládali zemřelého grafika Jiřího Rathouského. Na pražský městský soud si však nedávno podal žalobu devadesátiletý designér Petr Tučný, který tvrdí, že skutečným tvůrcem Metronu je on a pražský dopravní podnik písmo užívá neoprávněně.
Původně chtěl Tučný po dopravním podniku pět milionů korun. Nakonec ale kvůli výši soudních poplatků žalobu omezil na stanici Kačerov a chce „jen“ půl milionu. Teprve když uspěje, požadavky rozšíří. „Lze to chápat jako pilotní žalobu,“ potvrdil minulý čtvrtek jeho advokát Antonín Janák během takzvaného přípravného jednání. To nařídil kvůli vyjasnění situace soudce Tomáš Novosad. Žaloba o autorství 40 let starého písma je totiž naprosto ojedinělá a její projednání vyžaduje obsáhnutí slušné sumy velmi specifických znalostí.
Oficiální verze vzniku Metronu praví, že písmo vytvořil Rathouský v letech 1971 až 1972 na zakázku dopravního podniku. Tučný ovšem tvrdí, že podklady pro Metron navrhl ve skutečnosti on, a to již v letech 1967 až 1968. „Pan Rathouský udělal pouze úzkou verzi písma, ovšem jen stlačením. Tím jeho vklad končí,“ tvrdí Janák.
To však dopravní podnik naprosto odmítá. „Autorem je doktor Rathouský,“ namítá advokát dopravního podniku Norbert Mazzolini.
Tučnému podle jeho advokáta nevadí jen údajné neoprávněné používání, ale i dnešní „neautorské komolení“ Metronu dopravním podnikem. „Považuje to za jistou dehonestaci svého díla,“ vysvětluje Janák.
Konečný verdikt ve složitém sporu bude muset vynést Novosad, nejdřív však přijdou ke slovu znalci. Obě strany sporu totiž již k přípravnému jednání přinesly řadu pro laika stěží uchopitelných artefaktů, které se vážou ke vzniku písma.
Janák k soudu vzal třeba krabici od bot s překližkovými vzory písma a hlavně složku s prý úplně původními nákresy z 60. let: „Jsou na pauzácích z německé firmy, kde pan Tučný v těchto letech navrhoval kuchyně.“ Mazzolini ovšem vzápětí vznesl požadavek, že bude nutné stáří nákresů potvrdit.
Samotný dopravní podnik dobové vzory písma nemá. Na jeho straně však do sporu vstoupila dědička v roce 2003 zemřelého Rathouského Hana Jareš Procházková. Té sice chybí původní nákresy na pauzácích, argumentuje ale dobovými negativy a hlavně plechovými vzory Metronu. „Pan Rathouský si nákresy nenechával, považoval své dílo za ukončené,“ tvrdí Procházková.
Mazzolini i Procházková se také u soudu pozastavovali nad tím, že se Tučný začal o autorství hlásit až po smrti Rathouského. Podle Janáka mu v tom až do roku 1989 bránila politická situace a pak extrémní pracovní vytížení. Tučný je mezinárodně uznávaným designérem. V nedávné době se zviditelnil kritikou podoby nových vozů metra poté, co jeho konkurenční návrh neprošel.
Na dalším listopadovém jednání soud vybere znalce a zřejmě vyslechne i Tučného, kterému nyní zabránilo přijít jen zdraví. „Včera, když jsme věc projednávali, se trošičku rozčílil a nebyl ve stavu, aby se dostavil,“ vysvětlil Janák.
***
SLAVNÉ ČESKÉ LITERY * Metron se začal používat hned při otevření metra v roce 1974. Sloužil k popisu stanic a tvořil základ oceňovaného informačního systému. Sesterské číslice Digita zase zdobily tehdejší analogové „listovací“ hodiny. V roce 1985 ovšem došlo kvůli stavbě trasy B k proměně informačního systému a Metron začal mizet. Dnes se uplatňuje především na trase C, a to hlavně při popisu stanic. * Odborníci považují Metron za velmi zdařilé písmo. „Původní písmo užité v metru pro navigační systém bylo naprosto na světové úrovni,“ říká typograf Jakub Krč. A úspěch měla i jeho pozdější úprava pro tisk. „Jde o jedno z nejkrásnějších bezpatkových písem. Na konci 90. let proběhla módní vlna, kdy byla řada časopisů dělána Metronem. Ukázalo se, že funguje jako písmo pro mladé, progresivní lidi,“ dodává Krč. Spor o autorství brání dalšímu rozšíření.
Tučný se zviditelnil kritikou podoby nových vozů metra poté, co jeho návrh neprošel
