Pak Maršíkovou napadlo: Dám lidem stejnou slevu z ceny léku (doplatku). Funguje to, lidé se do její lékárny začali vracet.
Poplatky za lidi v pěti krajských nemocnicích zaplatí kraj, středočeského hejtmana Davida Ratha jeho nápad nic nestojí. Zato lékárnice Maršíková přijde o desítky tisíc korun měsíčně. Pořád je to ale lepší, než kdyby nic nedělala. „Bylo to likvidační. Obrat nám klesl na polovinu, receptů bylo ještě mnohem méně než polovina,“ říká. Její kolega z lékárny na náměstí nabídl slevu jen poloviční, což se ukázalo jako málo. Zákazníci se nevrátili.
Zatímco soukromí lékárníci bojují o přežití, Rath je ve Středočeském kraji se svými změnami zdravotnictví už o něco dál. Během několika týdnů hodlá napadnout u soudu privatizaci deseti menších středočeských nemocnic. Podle právního rozboru, který si nechal vypracovat, totiž jeho předchůdce při prodeji chyboval. Rath věří, že soud vzhledem k formálním nedostatkům prodej zruší.
Pokračování na straně 6
REPORTÁŽ
Dokončení ze strany 1
Minulý týden byla spolumajitelka lékárny Alba naproti příbramské nemocnici Miroslava Maršíková zoufalá. Zatímco před nemocniční apatykou stáli lidé ve frontě, k ní skoro nikdo nechodil. „Nejhorší byl čtvrtek. Za hodinu a půl nepřišla ani noha,“ říká.
Celý víkend si lámala hlavu, jak přilákat zákazníky zpět. „Musím mít alespoň na výplaty pro zaměstnance,“ přemýšlela. Kdysi už o jednu lékárnu přišla. Z příbramské polikliniky ji vytlačil řetězec Pharma Land. „Otevřeli jsme tuhle lékárnu, zadlužili jsme se kvůli tomu – a jen jsme se z toho trochu vyhrabali, přijde tohle,“ říká Miroslava Maršíková. Pak ji přece jen napadlo řešení. Když nemocniční lékárna láká pacienty odpuštěním třicetikorunového poplatku, slevím jim o tutéž částku z ceny léku (doplatku).
Stejně jako hejtman David Rath vyvěsil na bránu nemocnice nápis hlásající, že lidé tady nemusí platit poplatky, protože je za ně platí kraj, vyvěsila i Maršíková cedulku na dveře své lékárny. „Vážení pacienti, na každou položku na receptu vám na požádání poskytneme slevu 30 korun. K tomuto kroku jsme nuceni přistoupit z důvodu absurdní situace při výběru poplatků v našem kraji,“ stojí na ní.
Jenže na rozdíl od Ratha platí Maršíková zákazníkům ze svého. Odhaduje, že ji to bude stát několik desítek tisíc měsíčně. Na lécích, jejichž cena a marže je nízká, dokonce prodělá. Jinou možnost, jak přečkat zlé časy, ale nevidí. „Lidé už se k nám začali vracet,“ říká lékárnice Maršíková.
I nemocniční lékárna je spokojena Všimli si toho i v nedaleké nemocniční lékárně. „Už tu nejsou takové fronty,“ říká magistra Anna Vaverková a přiznává, že z toho má radost. V prvních dnech po odpuštění poplatků se počet receptů, se kterými lidé do lékárny přišli, zvýšil ze zhruba stovky na víc než čtyři sta. „Začali sem jezdit lidé od Sedlčan, z Dobříše,“ říká Vaverková a pokračuje: „Jsme lékárna pro potřeby nemocnice. Na takový nával lidí nemáme ani prostory, ani sortiment, několikrát denně musíme léky doobjednávat.“ Vaverková a její kolegové z většího objemu práce ale nic nemají, jsou totiž zaměstnanci nemocnice, dostávají stále stejný plat.
Ze dveří lékárny vychází další důchodce, Miroslav Komorous. Místní trh s léky má dokonale zmapovaný. Nemocniční lékárna je už třetí, kterou ten den se svými recepty navštívil. „Ve své lékárně jsem si nechal připravit mast proti křečím, kterou si na noc mažu nohy. Nevěděl jsem, jestli by mi ji tady udělali, tak jsem raději zaplatil poplatek,“ říká. Pro další lék si došel do Maršíkové lékárny naproti nemocnici, je jediná, která ho v celé Příbrami má bez doplatku. Z nemocniční lékárny si nese dalších šest léků a má radost, že za poplatky právě ušetřil 180 korun. Do Maršíkové lékárny se ještě musí vrátit, v té nemocniční neměli penicilin.
Lékárnice Maršíková doufá, že vláda brzy zasáhne a všechny lékárny budou mít zase stejné podmínky. Jak dlouho vydrží pacientům dávat třicet korun, neví. Každopádně už dala plnou moc právníkovi grémia lékárníků, který bude podávat hromadnou žalobu.
