Američtí vědci zkoumali medicínské záznamy stovky tisíc osob s datem narození krátce před příchodem španělské chřipky, během epidemie a v měsících po ní.
Muži narození v prvních měsících roku 1919 (jejich matky tedy byly v době vrcholící epidemie na podzim 1918 v druhém či třetím trimestru) onemocněli po šedesátce kardiovaskulární chorobou s pravděpodobností o 23,1 procenta vyšší než jejich jen o pár měsíců mladší či starší vrstevníci.
Fakt, že podobná anomálie nebyla zjištěna u žen, naznačuje, že pohlaví má nezanedbatelný vliv na vnímavost k negativním jevům během těhotenství.
„Výsledky naší práce ukazují, že chřipka během těhotenství může ovlivnit vývoj plodu a mít dlouhodobé následky. A to i v případě, že nemoc měla lehký průběh,“ říká hlavní autor studie biolog Caleb Finch z University of Southern California, „To je zvláště znepokojivé vzhledem k tomu, že současná vlna prasečí chřipky zasahuje zejména těhotné,“ dodává Finch. Žen v jiném stavu je v populaci kolem jednoho procenta, mezi oběťmi prasečí chřipky je však jejich zastoupení osmkrát větší. To je důvod, proč budou přednostně očkovány proti novému kmeni viru A(H1N1), jakmile bude vakcína k dispozici.
Zajímavý poznatek přineslo zkoumání záznamů 2,7 milionu mužů povolaných za druhé světové války do americké armády. Průměrná výška vojáků narozených mezi lety 1915-1922 s každým rokem rostla. Výjimku tvoří muži narození na začátku roku 1919.
