BERLÍN/PRAHA Jen málokterá země přechází od fosilních paliv a jaderné energie k obnovitelným zdrojům s takovým nadšením jako Německo. Ani to však přívržencům zelené energie nestačí.
Pět spolkových států, ve kterých vládnou levicové koalice sociálních demokratů a Zelených, napadlo u Spolkového ústavního soudu loňské rozhodnutí německé vlády. Kabinet kancléřky Angely Merkelové v minulém roce schválil prodloužení životnosti 17 jaderných reaktorů v průměru o 12 let.
Žalobu u ústavního soudu podalo pět spolkových zemí - Berlín, Braniborsko, Brémy, Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko. Ani jedna z uvedených zemí přitom na svém území nemá fungující jadernou elektrárnu. Ty se nachází hlavně na jihu v Bavorsku a BádenskuWürtembersku a na severu v okolí Hamburku.
Sociální demokraté a Zelení mají výhrady ke způsobu, jakým bylo prodloužení provozu jaderných bloků loni schváleno. K návrhu se prý nemohla vyjádřit Spolková rada, horní komora parlamentu, v níž jsou zastoupeny spolkové země.
Vláda Porýní-Falce navíc zpochybňuje bezpečnost jaderných bloků uvedených do provozu v sedmdesátých a osmdesátých letech. Podle německých médií to však může trvat několik let, než ústavní soud rozhodne.
Protijaderné nálady jsou časté nejen u levicové části politické scény. Podle různých průzkumů veřejného mínění je proti prodloužení životnosti jaderných elektráren až 60 procent Němců.
Byla to právě levicová koalice v čele s premiérem Gerhardem Schröderem, která před deseti lety schválila odstavení všech jaderných bloků do roku 2022. Obavy z hrozícího nedostatku elektřiny, vedoucího ke zdražení a závislosti na dovozu energie, loni přiměly koaliční vládu křesťanských demokratů a liberálů ke změně rozhodnutí. Nebude to však zadarmo. Elektrárenské společnosti E. ON, RWE, EnBW a Vattenfall budou od roku 2016 platit speciální daň a odvedou do spolkového rozpočtu miliardy eur z dodatečného zisku vytvořeného po dobu prodlouženého provozu jaderných bloků.
Německo v jaderných elektrárnách vyrábí téměř čtvrtinu z celkové výroby elektřiny. „Odstavení jaderných elektráren v Německu by znamenalo poměrně výrazný výpadek, který by muselo Německo pokrýt dovozem elektřiny ze zahraničí - včetně České republiky. Pak by se dalo očekávat, že zvýšená poptávka by vedla k růstu cen, a to i pro české podniky a domácnosti,“ říká Petr Zmátlík, odborník společnosti PwC na oblast energetiky.
S výstavbou nových jaderných bloků v Německu do budoucna nepočítá žádná z velkých politických stran. I současná středo-pravá vládní koalice dává přednost obnovitelným zdrojům. Ty se nyní podílejí na výrobě elektřiny z jedné desetiny, ale v roce 2020 to má být již třetina a v roce 2050 čtyři pětiny.
Zelené nadšení zatím nezchladil ani dopad na ceny energie. Zatímco tržní cena elektřiny se drží okolo 50 eur za megawatthodinu, příspěvek na vícenáklady spojené s výrobou z obnovitelných zdrojů letos vzrostl na 35 eur za megawatthodinu. To se nelíbí německým průmyslovým podnikům. Jak uvedl zpravodajský portál Deutsche Welle, přesun výroby do zahraničí zvažuje například výrobce cementu a betonu Dyckerhoff.
Jaderná energetika v Německu
V Německu je nyní v provozu 17 bloků jaderných elektráren Podle původního rozhodnutí vlády z roku 2001 měly ukončil provoz mezi lety 2008 a 2022 Loni spolková vláda rozhodla, že zbývající jaderné elektrárny budou odstaveny až v letech 2016-2036 Podle energetické strategie schválené německou vládou loni v září se má podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů zvýšit na 35 procent v roce 2020 a 80 procent v roce 2050 Zdroj: Mezinárodní energetická agentura (IEA), údaje za leden až listopad roku 2010
***
Podíl na výrobě elektřiny v Německu (v procentech)
