Finále se odehraje 1. června, Borussii může stejně jako před jedenácti lety čekat mnichovský Bayern, pokud zvládne ve středu postoupit přes Real Madrid. První utkání skončilo 2:2.
„Nepopsatelné. Po více než deseti letech jsem znovu ve finále s Borussií. Dembélé a Hakimí diktovali ohromné tempo a hodně jsme trpěli. Ale vyhráli jsme, zítra se nikdo nebude ptát na střely do tyčí. Důležité je, že Dortmund je znovu ve finále. Je to prostě neuvěřitelné,“ radoval se další veterán Marco Reus.
Ale kdo ví, jak by zápas v Paříži dopadl, kdyby ve 47. minutě Zaire-Emery zamířil přesně do odkryté brány. Jenže trefil pouze tyč a prakticky z navazujícího útoku hosté vybojovali roh, který zahrál Brandt na osamoceného Hummelse, jenž překonal Donnarummu.
„Ve své kariéře jsem vstřelil příliš málo gólů v Lize mistrů, jen pět. Teď byl správný čas přidat další. Od druhého utkání ve skupině jsme věřili, že dokážeme zvítězit v každém zápase - a nevidím důvod, proč bychom teď neměli vyhrát ve Wembley. Zůstali jsme i v odvetě aktivní, to byl náš recept na úspěch,“ řekl Hummels pro DAZN.
Tyč v úvodu druhé půle jako by předznamenala jakési prokletí domácích. Brankovou konstrukci postupně trefili Mendes, Mbappé a Vitinha, poslední dva jmenovaní pálili do břevna. Gól jim zkrátka nebyl souzen. Mimochodem, v celé sezoně milionářské soutěže trefili tyč nebo břevno celkem čtrnáctkrát.
Hostům zatrnulo, když v 64. minutě sudí odpískal pokutový kop po faulu Hummelse na Dembélého, ale vzápětí se opravil a nařídil přímý kop z hranice vápna. Aistent u videa jeho rozhodnutí posvětil.
Tlak domácích postupně rostl, hosté se pouze bránili. Těsně vedle hlavičkoval Marquinhos, Mbappého prudkou střelu na bližší tyč vyrazil Kobel.
Druhý poločas nemohl být od toho prvního odlišnější.
Prvních pětačtyřicet minut Dortmund v klidu odolával mírnému náporu Pařížanů, jednou větší šanci si připsal Dembélé, který na vápně poslal míč vysoko nad. Jinak ale diváci sledovali taktickou bitvu s minimem vyložených šancí.
Nejblíže vedoucímu gólu byli hosté, to když jeden z rychlých protiútoků dotáhl až do zakončení Adeyemi, ale tísněn Marquinhosem ve skluzu nedokázal překonat Donnarummu.
Neproměněná velká šance ale nakonec Dortmund mrzet nemusela. Ve finále zkusí navázat na úspěch ze sezony 1996/97, kdy celou soutěž vyhrál.
„Před prvním zápasem proti Eindhovenu jsme poprvé mluvili o tom, jak krátká může být cesta do Londýna. Tehdy byli mnozí ještě zmateni. V minulé sezoně jsme prohráli německý titul v posledním kole doma, jsem rád, že teď můžeme fanouškům něco vrátit. S každým zápasem jsme rostli a nakonec jsme si uvědomili, že můžeme být tým, který všechny překvapí postupem až do finále,“ uvedl trenér Edin Terzic.
To PSG si trhá vlasy, protože mělo na to utkání otočit a připsat si teprve druhou finálovou účast v klubové historii. Na to si ale bude muset minimálně další rok počkat. Přitom na podzim ve skupinové fázi nad Borussií doma zvítězilo 2:0 a venku remizoval 1:1. Jenže v klíčové fázi sezony selhalo.
Paris Saint-Germain
Borussia Dortmund50. Hummels
Donnarumma – Hakimí, Marquinhos (C), Beraldo, N. Mendes – Zaïre-Emery (76. I Kang-in), Vitinha, F. Ruiz (64. Asensio) – Dembélé, G. Ramos (64. Barcola), K. Mbappé.
Kobel – Ryerson, Hummels, Schlotterbeck, Maatsen – Can (C), Sabitzer – Sancho (67. Süle), Brandt (85. Nmecha), Adeyemi (56. Reus) – Füllkrug.
K. Navas, Tenas – Kolo Muani, Mukiele, Pereira, Škriniar, Soler, Ugarte, Zague.
Lotka, Meyer – Bynoe-Gittens, Haller, Malen, Moukoko, Özcan, Wätjen, Wolf.
75. Dembélé, 84. Hakimí
65. Sabitzer, 66. Hummels
