Slavia vydřela výhru v derby nad Bohemians a jde zpět na první místo |
Za posledních šedesát let měl výraznější střelecký start do sezony jen fantom David Lafata, jenž se v roce 2011 trefil třináctkrát.
Pánové Drulák (1995), Dubovský (1991), Knoflíček (1984) a Galis (1975) kdysi dokázali totéž, co teď mladoboleslavský habán Komličenko.
„Má nabito skvěle,“ chválí ho Marek Matějovský, režisér mužstva.
V lize, o které traduje, že je na kanonýry skoupá, se najednou objevil nový bohatýr.
Ne že bychom jeho jméno neznali. Však už před dvěma lety kopal v Liberci. Loni se z ruského Krasnodaru znovu vrátil jako host, tentokrát však do Mladé Boleslavi.
Marek Matějovský.
Zatím nejvíc o něm bylo slyšet před rokem v říjnu, kdy loktem trefil plzeňského vůdce Limberského a se zlomenou lícní kostí ho poslal na operaci. Dostal trest na osm zápasů.
U třiadvacetiletého Komličenka nejvíc záleží na tom, jestli má chuť a motivaci pracovat. Když ne, nebaví ho tréninky a při zápasech je schopný náročný fotbal pouze imitovat.
„Klasický kluk z Východu,“ zní z kabiny. Když chuť má, je jasnou jedničkou boleslavského útoku. Jako v posledních týdnech, kdy je odhodlaný dokázat na dálku Krasnodaru, že si zaslouží lepší angažmá než u škodovácké fabriky.
Chytil fazonu, ale vyhráno nemá. Však to v sobotu potvrdil. Proti Slovácku to od něj v prvním poločase nebyla žádná hitparáda.
Nepracoval poctivě, kvůli ledabylému pohybu ho míče míjely. Trenér Weber musel o přestávce zvýšit hlas, aby v Komličenkovi probudil zarputilého bijce. „On to někdy potřebuje,“ přiznává Jozef Weber.
Najednou bylo na zarostlého Komličenka znovu spolehnutí. Zase mu spoluhráči mohli posílat dlouhé pasy, on míč podržel tělem a tím pádem získal pro svůj tým nadějnější prostor. O finální fázi nemluvě.
Góly přišly jako bonus.
  |
80. minuta: v náběhu přebral Matějovského delikátní pas a běžel sám na brankáře Daňka. Nelekne se šance? Vystřelí? Ne, nic z toho. Předvedl mazanou kličku po levé ruce a střílel do prázdné. Na tribunu pak posílal vzdušné polibky.
89. minuta: suverénně kráčí na penaltu. Rozběh, rána pravým nártem a hotovo. Kdyby balon neletěl prudce jako torpédo, brankář Daněk by ho nejspíš chytil, takhle si jen spálil ruce.
Mladá Boleslav - Slovácko 5:1 a Komličenko byl znovu za krále.
Zodpovědnosti se nebojí, je silný v soubojích a má formu jako hrom. Na podzim zatím až na jedinou výjimku, kdy vstřelil hattrick Karviné a za odměnu odešel střídat v 79. minutě, odehrál všechno.
Třeba šéfy v Krasnodaru časem skutečně přesvědčí, že by zvládl i lepší fotbalovou adresu.
