Sparta má problém. Nová posila z Jablonce neprošla prohlídkou, Lischka má problémy se srdcem |
Zkraje nového roku měl jednadvacetiletý fotbalový obránce David Lischka udělat ve své kariéře velký krok – čekal ho přestup z Jablonce do Sparty. Chyběla „jen“ zdravotní prohlídka, což bývá obvykle formalita.
Při ní však Lischkovi našli závažný problém, který sice ani jeden z klubů nespecifikoval, nicméně v médiích se objevily infomace, že jde o srdeční vadu.
PŘÍPAD DAVIDA LISCHKY
|
To potvrzuje předseda zdravotní komise Fotbalové asociace ČR Petr Krejčí. „Má nově zjištěnou aortální vadu a zvažuje se, jestli ji operovat, nebo ne,“ říká osmašedesátiletý vedoucí lékař interních ambulantních oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze, který se od roku 1995 také stará ozdraví hráčů fotbalové reprezentace.
V rozhovoru pro LN a Lidovky.cz mimo jiné nastiňuje systém nové evidence kontrol zdravotních prohlídek, který FAČR připravuje zavést od letošního dubna, a připouští nebezpečnost hlavičkování pro malé děti.
Lidovky.cz: Jak je možné, že v jednom klubu o takové závažné vadě neví a zjistí ji až při zdravotní prohlídce v jiném klubu?
V českém profesionálním fotbale ctíme nařízení UEFA, které jsou pro soutěže v její gesci povinné. Trochu jsme to modifikovali pro český licenční řád. Povinností je každoroční klinické vyšetření, základní laboratorní vyšetření, klidové EKG. Echo srdce UEFA nařizuje každý rok, my to máme zmírněno na vyšetření jednou za tři roky. Jde především o zjišťování hypertrofické kardiomyopatie, což je vrozená vada, na kterou když se přijde, tak se o ní ví už pořád. Ta je hlavní příčinou tzv. náhlého úmrtí. Tak to stojí v licenčním řádu a je na klubech, jak to akceptují, zodpovědnost a svědomí je na nich.
Dodržování tohoto nařízení nijak razantně nekontrolujeme, ale až fotbalový svaz vypracuje systém kontrol, budeme to mít od letošního dubna pokryto automaticky centrální databází. Nicméně bude opět záležet na tom, jak se k tomu jednotlivé kluby na svou zodpovědnost postaví. Nás bude zajímat, jestli to dodržují, nebo nedodržují. Podle mých informací většina klubů už poctivě zdravotní dokumentace má. Navíc v klubech, které hrají evropské poháry nebo mají někoho v reprezentaci, nesmí mít hráči echo srdce starší jednoho roku. U ostatních to není tak přísné, protože jde o časově i finančně celkem náročná vyšetření.
V AKCI. Lékař Petr Krejčí testuje zdravotní stav fotbalových reprezentantů, na archivním snímku Karel Poborský.
Lidovky.cz: O co tedy jde v případě jabloneckého Davida Lischky? Pochybil klub?
U něj jde o chlopenní vadu, která se může nějak vyvíjet. Staré echo, které mu dělali, zásadní patologii nevykazovalo, tu mu zjistili až po třech letech, když měl přestupovat do Sparty. Není to nic, co by se nemohlo stát, protože tato vada není tak jednoduše diagnostikovatelná a nemůžeme v tom hledat nějaké jasné zavinění, které by mělo vzniknout při dřívějším vyšetření. Každopádně není optimální, aby při takovém stavu vady dál snášel zátěž profesionálního fotbalisty.
Lidovky.cz: Říkal jste, že povinnost je plně na klubech a že zároveň na svaz zatím nemusí všechno hlásit. Až se to v dubnu zpřísní a dojde k nějakému zranění nebo nálezu, který by mohl vážně ohrozit zdraví, kariéru nebo život hráče, kdo bude rozhodovat, zda může a má dál pokračovat?
Fotbalista je v zaměstnaneckém poměru s klubem, proto o tom mají rozhodovat kluboví doktoři. Pokud si nebudou jistí nebo budou chtít konzultaci, zajistí si ji sami u specialisty nebo my jako komise jim pomůžeme vhodné pracoviště najít.
Dotáhne Slavia mistrovskou jízdu? Fotbalová liga vstupuje do druhé poloviny |
Lidovky.cz: Již jste některé položky vyšetření zmínil. Co tam patří dál?
Anamnéza hráče a jeho rodiny, základní kineziologické vyšetření, rehabilitační a rozsahy v kloubech a základní laboratoř.
Lidovky.cz: Přidávají si kluby další vyšetření nad rámec těch povinných?
Každý klub mívá své kontakty na zdravotnická zařízení v místě působení nebo na různých klinikách, kde si může další vyšetření zajistit.
Lidovky.cz: Na kolik vyjdou taková vyšetření a kdo je platí?
Základní vyšetření, které provádí klubový doktor u každého hráče s profesionální smlouvou, stojí zhruba dva a půl tisíce korun a hradí je klub.
Lidovky.cz: Setkal jste se s tím, že by klub na lékaře tlačil, aby v zájmu týmu a výsledku uschopnil hráče, ještě než se plně uzdraví?
Prvním známým případem byl Kamerunec Marc-Vivien Foé během semifinále Konfederačního poháru FIFA ve Francii, který zkolaboval přímo na hřišti a následně zemřel. Pitva pak u něj odhalila kardiomyopatii, která v kombinaci s akutním horečnatým onemocněním způsobila kolaps. Na zápase bylo plno významných lidí, takže tlak na výsledek byl velký, a pak to nedopadlo dobře. Je na zodpovědnosti každého doktora, aby takový tlak ustál.
Marc-Vivien Foé (na zvětšené památeční fotografii) zkolaboval a zemřel při zápase v roce 2003, když hrál za Kamerun na Konfederačním poháru.
Lidovky.cz: Máte s tím zkušenost i v českém fotbale?
Nejde o nic neobvyklého. Lidé kolem fotbalu mají na mysli hlavně výsledek. Laik často nechápe, že pouze zdravý sportovec je schopen podat stoprocentní výkon. Většinou jde o případy, kdy sportovec má zvýšenou teplotu nebo nedoléčené zranění. A znovu je na lékaři klubu, aby svou autoritou dokázal argumentovat, třeba i proti vůli klubu s tím, že hlavní je ochrana zdraví sportovce.
Lidovky.cz: Po Foého smrti začaly zprávy o dalších kolapsech přibývat (Miklós Fehér, Antonio Puerta, Gregory Mertens...). Zároveň se na věci spojené s těmito nešťastnými událostmi začalo dbát, je to tak?
Byla to první náhlá smrt ve sportu v přímém přenosu, takže logicky nastal velký mediální popud, aby se rozběhla vyšetřovací kampaň. Jsem přesvědčen, že k takovým úmrtím docházelo i dřív, akorát o tom nebylo takové mediální povědomí. Ještě bych se ale vrátil k té prevenci…
Lidovky.cz: Povídejte.
Četnost náhlých úmrtí ve sportu je jeden případ na stovky tisíc sportovců. Navíc při prevenci dokážeme odhalit jen asi třetinu příčin náhlé smrti. Žádné vyšetření na světě tak nemůže garantovat, že se vám něco nestane. Je strašné kalkulovat, jakou cenu má lidský život, ale v Americe spočítali, že zabránit jednomu náhlému úmrtí kdekoliv na světě by na preventivních vyšetřeních stálo 14,5 milionu dolarů. Hnutí za zdravý sport je tak aktuálně založené na tom, aby se člověka, který při zápase nebo závodě zkolabuje, podařilo zachránit a neumřel. Proto na každém stadionu musí být k dispozici defibrilátor, nosítka a proškolený personál, který postiženému v případě kolapsu pomůže nebo ho aspoň udrží při životě, než přijede kvalifikovaná pomoc. Samozřejmě to se bavíme v rámci profesionálního sportu, což bohužel těžko bude platit třeba v I. B třídě.
Petr Krejčí (vlevo) s dalšími členy reprezentačního týmu v roce 2014.
Lidovky.cz: Medicína jde naštěstí kupředu a dnes už odhalení vážné srdeční vady nemusí znamenat konec kariéry, což v minulých letech díky operačním zákrokům poznali také někteří fotbalisté v Česku (Michal Švejda nebo Jiří Pimpara). Je to naděje i pro Lischku?
Záleží na tom, o jakou vadu jde. Pokud se u někoho zjistí kardiomyopatie a ten člověk je ohrožen smrtelnou arytmií, tak se jim dá zaimplantovat intrakraniální defibrilátor, ale na špičkové hraní to s ním úplně není. Stejně tak ostatní kardiochirurgické zákroky, které jsou dnes na výborné úrovni. Je to však případ od případu a neříkám, že ta šance tu není.
Slýchával o sobě, že je magor. Mistr školil zadáky Barcelony, nyní šílí ze Sparty |
Lidovky.cz: V Česku už v minulých letech vzniklo několik projektů, které se staraly o prevenci zdraví fotbalistů, například v Praze projekt zaměřený na mládež „Hraj zdravý“. Je to vhodná cesta?
Tento projekt Pražského fotbalového svazu vycházel z grantu, díky němuž dostali od roku 2014 už patnáct milionů korun. V rámci toho dělali i echa patnáctiletým dorostencům ze všech možných soutěží spadajících pod tento krajský svaz, což je chvályhodná záležitost. Za současných ekonomických a kapacitních možností to však plošně po celé republice není možné. Proto se rodí projekty, aby se tato náročnější vyšetření indikovala z nějakých méně náročných, což je třeba klidové EKG. Aktuálně vzniká projekt podporovaný ze strany FIFA, v němž je zapojena 2. interní klinika s profesorem Linhartem na pražském Karlově náměstí a také Bulovka. Tam budou centrálně vyhodnocovat klidové EKG, které je u devadesáti procent lidí v pořádku a stojí desetinu toho, co echo. V případě, že stanoví nějaké patologické odchylky, budou je indikovat k dalšímu vyšetření.
Fotbalista Jiří Pimpara, který měl v minulosti problémy se srdcem. Dnes nastupuje za Ústí nad Labem.
Lidovky.cz: Která další zdravotní rizika ohrožují kariéru, trvalé zdraví či dokonce život sportovců?
Každý sport přináší zdravotní rizika, kterým předem nezabráníte a musíte s nimi počítat. Prevence úrazů ve sportu je velice obtížná. Co se týče důvodů náhlého úmrtí, může ho zapřičinit astma vyvolané zátěží, epilepsie a řada dalších diagnóz, ale to jsou oproti vadám srdce marginální případy.
Lidovky.cz: Co třeba vady páteře?
Ty samozřejmě mohou vést ke konci kariéry, ale postižení u nich nejsou ohrožení na životě, pokud se jim nestane fatální úraz, kdy si páteř zlomí a poškodí míchu.
Lidovky.cz: V zámořském hokeji se v posledních letech hodně řeší následky tvrdých střetů, nárazů do mantinelu, bitek, otřesů mozků. Co fotbal a hlavičkování, které je v podezření, že také lidskému mozku škodí?
Tato problematika je v současnosti dost velký šlágr. Takový výzkum existuje a náš fotbalový svaz se v tom výrazně angažuje, pracuje na tom Tonda Plachý (vedoucí trenérsko-metodického úseku FAČR). Podle americké studie se hlavičkování nedoporučuje a my se tím nyní zabýváme. Pravděpodobně dětem do určitého věku zakážeme normálním míčem hlavičkovat, což zřejmě fotbal dost ovlivní. Nejprve se ale musí prokázat, že jde o seriózní studii, k prověřování sami přispíváme a výsledky zatím nejsou úplně jednoznačné.
