Co jste prožívala, když jste po mečbolu padla na trávu?
Byl to ten nejkrásnější okamžik, jaký jsem s tenisem zažila. Naposledy jsem na kurtu plakala štěstím, když jsme vyhrály Fed Cup. Ale za sebe sama ještě nikdy. Úplně úžasný pocit.
Slzy vám vytryskly samy od sebe?
Jo, to se nedá kontrolovat, to jde samo.
Utkání odehrála jste však odehrála s kamennou tváří a tzv. „v suchém triku“.
Od začátku jsem hrála hrozně dobře, koncentrovala jsem se. Vůbec jsem nepřemýšlela dopředu. Soustředila jsem se míč od míče. Šlo to parádně. V prvním setu jsem dobře otočila za stavu 5:3, tam jsem si mohla zápas zkomplikovat. To, že jsem set takhle dotáhla, mě hodně nakoplo. Taktiku, kterou jsme zvolili, jsem dodržovala. Tlačila jsem jako první, výborně jsem servírovala. Výborný zápas.
Ukázala se nová Lucie Šafářová za toho stavu 5:3 a 0-40?
Myslím, že asi ano. Dřív bych ten game nejspíš prohrála. Teď jsem se zkoncentrovala, byla jsem schopná ho otočit.
A jak!
Jo, třema esama. (dlouhý smích)
Jak těžké bylo udržet koncentraci - nekoukat moc dopředu?
Hlavně ke konci zápasu to není úplně jednoduchý. Ale věděla jsem, že jak bych začala přemýšlet, že jsem takhle blízko semifinále Wimbledonu, tak se koncentrace úplně rozuteče. Snažila jsem se na nic nemyslet a jen hrát.
Co bude dál?
Jak jste se mě ptal na vítězství, tak můžu říct, že jsem zase o krůček blíž. Těším se na další zápas.
Proti vám bude stát Češka. Buď Petra Kvitová, nebo Barbora Záhlavová-Strýcová. To je trochu zapeklitost, že?
Není to úplně příjemný, ale na druhou stranu touha být ve finále je obrovská, pro mě je tohle úžasný úspěch, užívám si to. I zápas proti Makarovové jsem si užívala. S tím půjdu i do semifinále.
Jste poprvé v kariéře v semifinále grandslamu. Nesvádí to k uspokojení?
Řeknu to takhle: člověk je teď strašně šťastný, ale myslím si, že šance jít ještě dál existuje. Škoda ji nevyužít. Můj sen není semifinále, ale vítězství. A udělám vše pro to, abych si ho mohla splnit. Je jasný, že tam bude těžká soupeřka, ale já se těším.
