Premiéra nových dresů se nevyvedla. Češi zakončili kvalifikaci prohrou 0:1 v Bulharsku |
Dostal odměnu za výkony v dresu Slavie, na reprezentační debut ale Kolář nebude mít jen dobré vzpomínky.
Češi na závěr kvalifikace překvapivě Bulharsku podlehli, inkasovali po změně stran ze standardní situace. Střelec Božikov nicméně využil těsného ofsajdu.
„Myslel jsem si to celou dobu, že šlo o ofsajd. Přišlo mi divný, že jsme byli hrozně vysoko a oni tam byli úplně sami. Samozřejmě to mrzí, ale nemůžeme na to spoléhat. Zápas jsme si prohráli sami, nehráli jsme vůbec dobře,“ pravil Kolář.
„Nepředstavoval jsem si, že bude mít zápas takový průběh, že ve finále i prohrajeme. Hořká premiéra,“ pokračoval.
Jak jste z brány viděl výkon českého týmu? V čem byl největší problém?
Spíš než fotbalový to bylo takový bojovný, spousta ztrát, z toho vyústilo, že se hrálo na středu hřiště, hodně se bojovalo. pro diváka ten fotbal moc nebyl.
Nepotřebuje tým mít trochu nůž na krku, aby ze sebe vyždímal maximum?
To nevím. My jsme na hřišti od toho, abychom předvedli stoprocentní výkon, ať už je to přátelák, mistrovské utkání... Musíme pokaždé hrát stejně a ukázat, že jsme v reprezentaci právem.
Ke konci zápasu jste si ale vypracovali pár nadějných střeleckých pozic.
Nějaké šance byly, Tomáš Souček měl hlavičku, Martin Doležal přestřelil. Ale nemůžeme spoléhat na to, že dáme na konci gól. Kdybychom hráli od začátku tak, jak umíme, zápas zvládneme.
Jak se vám hrálo před téměř prázdným hledištěm?
Je to zvláštní. Na jednu stranu jsme slyšet na hřišti, my gólmani to můžeme nějak organizovat, na druhou stranu je smutný, když na stadionu moc lidí není. Připomíná to atmosféru přáteláku.
Mohou tyhle okolnosti ovlivnit výkon?
Za mě určitě ne, jsme na hřišti od toho, abychom předvedli maximální výkon. Když jsou lidi a ženou nás do finále, tak je to super, ale prohráli jsme si to sami. Bohužel nás Bulhaři vytrestali z jediný šance.
  |
Přišlo mi, že nejste vůbec nervózní: hned po pár sekundách jste ve vlastním vápně nahrával těsně kolem kotníků napadajícího soupeře.
Popravdě jsem byl nervózní hodně, když jsem do zápasu šel. Chytat za český národ je něco neuvěřitelného. Podařila se mi hned přihrávka, vyšlo to jen tak tak, ale lidi už jsou u mě zvyklí, že hraju na takové riziko. Nervozita na mě pak ale byla vidět, netrefil jsem dva tři výkopy a těžko jsem se do zápasu dostával. Moc práce nebylo, to pro mě bylo těžký.
Jak jste se vlastně dozvěděl, že nastoupíte?
V sobotu mi trenér volal, že nastoupím, že mi chtějí dát šanci, že si ji zasloužím. Byl jsem hrozně rád. I když ze začátku jsem byl trošku zaskočený.
Počkejte, trenéři vám volali na pokoj?
Oni večer probírali sestavu, já už byl na pokoji a odpočíval jsem. V tom mi volali, abych přišel dolů mezi ostatní, a řekli mi to. Ze začátku jsem to pobíral trošku hůř, ale ráno jsem se vzbudil s tím, že jsem stoprocentně připravený a natěšený.
Přemýšlel jste už o nominaci na Euro? Ve hře o tři brankářská místa jste s Vaclíkem, Koubkem a Pavlenkou čtyři.
Budu samozřejmě rád, když pojedu. Musíme makat a pak je na trenérech, na koho ukážou.
