„Jste největším sportem, ale ne organizací. Tou je ČUS (Česká unie sportu),“ řekl v úvodu dvanáctihodinového maratonu Miroslav Jansta, šéf ČUS a jeden z pozvaných hostů na volební valnou hromadu Fotbalové asociace ČR (FAČR).
  |
Jeho dlouholetý bafuňářský parťák a jmenovec Miroslav Pelta poté ukázal svaly ve chvíli, kdy se dostal pod palbu finanční ředitel asociace Libor Kabelka.
Ten absolutně nebyl schopen obhájit zprávu o hospodaření za uplynulé roky. Pelta sice argumentačně správně zkrotil nejhlasitějšího z kritiků Martina Mulače, kandidáta do výkonného výboru (nakonec se do něj nedostal, hlasovali pro něj dva delegáti ze 48).
„Lidi si pletou pojmy s dojmy. Míchaj jabka s hruškama, seděj úplně na jiným hajzlu a motaj to na jednu hromadu,“ zaznělo z úst bosse Jablonce.
Miroslav Pelta.
Martin Mulač, kandidát do VV FAČR.
Pobavil, sklidil potlesk. Bitvu vyhrál, válku nikoliv.
Právě ostrá kritika směrem ke Kabelkovi, ale také následné ostré vystoupení šéfa revizní a kontrolní komise Zdeňka Šimka v pozdějším hlasování o nového předsedu sehrálo klíčovou roli.
Karel Poborský se dle zákulisní šuškandy cítil ještě před čtvrtkem coby vítěz. Což není nic proti ničemu. Stejně jako tvrdé lobby za jeho osobu právě třeba od Pelty. Ostatně, totéž se dělo na druhé straně barikády, byť se o tom tak nahlas nemluvilo.
Už ale pokus o to, aby řídil hromadu bývalý generální sekretář svazu a nyní teplický šéf Rudolf Řepka, nikoliv ten současný Jan Pauly, lehce odkryl karty. Pauly vyhrál, ale... Hlasy pro Řepku, který je jednou z tváří reformního hnutí F-evoluce, naznačily, jak by mohly vypadat následné předsednické volby.
Což se i potvrdilo. Fousek získal v obou kolech podobnou podporu jako o pár hodin dříve Řepka. S ohledem na volební pravidla mu to v tom druhém ke zvolení stačilo.
Jan Pauly, generální sekretář FAČR:
Martin Malík, bývalý předseda FAČR.
V tu chvíli to ale byla opět jen jedna vítězná bitva. Pro prosazení svých vizí potřeboval ve výkonném výboru čítajícím dohromady dvanáct hlav alespoň pět dalších podobně smýšlejících lidí.
V okamžiku, kdy byl do řídící komise zvolen jeden z nejvěrnějších koní bývalého místopředsedy Romana Berbra Martin Drobný a posléze za ligu porazili Adolf Šádek s Dušanem Svobodou slávistického šéfa Jaroslava Tvrdíka, byl poměr hlasů ve VV z pohledu Fouska tři ku čtyřem.
Až následné hlasování za okresní svazy mu dalo onu potřebnou většinu. A klid pro práci. „Věřím, že potáhneme za jeden provaz. Volby skončily, teď musíme pracovat spolu,“ zaznělo od nového předsedy po 21. hodině večerní směrem k novinářům.
Ač jde o krásná slova, je jasné, že tomu tak nebude. Že i jemu se ulevilo.
Jak ukázaly poslední roky, ale i samotná valná hromada, čeká jeho tým řádná práce.
Třeba i tak malicherná, jako naučit sčitatele počítat, některé volit (za Moravu celý den jeden z delegátů nebyl schopen správně vyplnit volební lístek). Protože s trochou nadsázky (nebo bez ní?), když někdo neví, že 45+71+17 není 123, ale 133, jak chce zvládat počty s daleko většími čísly, která se fotbalu jako onoho největšího sportu u nás týkají?
Ve čtvrtek to bylo v Nymburku dlouhé, celý proces obrody českého fotbalu ale bude ještě delší...
