Tři týdny fotbalového šílenství pod Alpami přinesly mnoho zajímavých momentů. LN z nich vybraly deset nejzajímavějších.
1. Finále v režii gigantů. Od začátku devadesátých let měl závěrečný zápas podobně silné obsazení jen v roce 2000, kdy se o zlato střetla Francie s Itálií. Tentokrát se ve finále objevilo již pošesté Německo tváří v tvář sebevědomému Španělsku, které po 24 letech ukončilo čekání na výrazný úspěch.
2. Špičková podívaná ve čtvrtfinále. Jednoznačně nejatraktivnější fáze mistrovství. Každý ze čtvrtfinálových duelů fanouškům nabídl špičkovou zábavu. Ať už šlo o pětigólovou přestřelku mezi Německem a Portugalskem, nebo dech beroucí závěr prodloužení, jímž Turci zmrazili již oslavující Chorvaty. Rusové zase překvapili Nizozemce jejich vlastní zbraní – sázkou na ofenzivu. Slabší úroveň měla pouze taktická partie mezi Španělskem a Italy, kterou zachránil dramatický penaltový rozstřel.
3. Turecké obraty. Sluší se citovat poznámku moderátora televize Prima po postupu Turecka do semifinále: "Podívejte, co všechno dokáže Alláh...“ Kdyby se fotbal hrál jen 85 minut, skončil by tým Fatiha Terima pouť turnajem už ve skupině. Jenže nezlomná touha Terimových svěřenců otočila dvakrát po sobě nepříznivě se vyvíjející zápasy se Švýcarskem a Českem. Vyrovnání z poslední akce prodloužení čtvrtfinále proti Chorvatsku se rovnou zapsalo do tureckých dějin.
4. Ruská jízda. Po květnovém triumfu Petrohradu v Poháru UEFA pokračoval úspěšný ruský rok i na šampionátu. Účastí v semifinále a sympatickým projevem hráči "sborné“ potvrdili, že se po letech útlumu opět derou zpátky na výsluní. Rozhodující impulz ke spanilé jízdě ale vzešel z jiných než ruských zdrojů – od nizozemského kouče Guuse Hiddinka.
5. Invaze fanoušků. Na všech stadionech podle očekávání viselo na pokladnách dopředu oznámení: Vyprodáno! Na největší podporu se kromě mužstev z pořadatelských zemí mohli spolehnout Nizozemci. Desetitisíce fanoušků v oranžovém dorazilo i bez vstupenek a společně sledovalo zápasy svého týmu v centru Bernu a Curychu. Portugalští příznivci zase několikrát vyprodali stadion v Neuchatelu i při tréninku Ronalda a spol.
6. Osudové chyby hvězd. Petr Čech v tom nebyl sám. Kromě kiksu brankářského suveréna předvedl nešťastný moment i hvězdný Thierry Henry. Francouzský kapitán odjížděl domů s vyrovnanou gólovou bilancí. Jednou trefou mírnil výprask od Nizozemců, tečí do vlastní sítě přispěl k prohře s Itálií.
7. Konečná pro trenéry. Po konci Eura proběhne velké trenérské střídání. Ze šestnácti účastníků přežijí na svém místě pravděpodobně jen Němec Joachim Löw, Slaven Bilič v Chorvatsku, německý trenér Otto Rehhagel u Řeků a po přemlouvání také Fetih Terim u turecké reprezentace. U zbylých dvanácti týmů už jsou nástupci dosavadních trenérů známí (Itálie, Švýcarsko, Nizozemsko), u dalších teprve hledání probíhá.
8. Obhájci bez lesku. Z minulého šampionátu odjížděli jako hrdinové, tentokrát Řekové nezískali jako jediný tým na Euru dokonce ani bod. Nepředvedli skálopevnou obranu jako posledně a navíc zklamali i v ofenzivě.
9. Spolehliví rozhodčí. Přání šéfa UEFA Platiniho se splnilo. Sudí zvládli odřídit turnaj bez větších zaváhání. Bouřlivé diskuze vyvolal pouze anglický arbitr Howard Webb, který si v utkání Polska s Rakouskem neodpustil po jednom přehmatu na každé straně – Polákům uznal gól v ofsajdu, chybu potom nejspíš kompenzoval nařízením sporné penalty pro domácí.
10. Domácí zklamání. Výhoda domácího prostřední na Euru neúčinkovala, oba týmy z pořádajících zemí skončily už ve skupině. Rakušané pouze šťastně remizovali s Polskem, Švýcaři si zlepšili náladu už nic neřešící výhrou nad kombinovanou sestavou Portugalců.
