13. května 2008 17:49 Lidovky.cz > Sport > Hokej

Plekanec: Hokej v nároďáku je odlišný

Plekanec porti Švýcarsku.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Plekanec porti Švýcarsku. | foto: AFP

QUÉBECK Je to tvář nastupující generace českého národního týmu. Tomáš Plekanec(25) září v Montrealu, městě zaslíbeném hokeji a Kanaďané ho poznávají i na na mistrovství světa v Québeku, kde táhne českou reprezentaci.

Věříte, že nedopadnete jako loni, kdy jste ve čtvrtfinále vypadli?
Mančaftu jednoznačně věřím, protože se tady sešel opravdu dobrý výběr. Kromě Havláta nebo Milana Michálka je tady z generace středních hráčů nejsilnější tým. Ale také víme, že to je o jednom zápase. Může se stát, že to nesedne, ať už herní styl soupeře nebo nebudeme mít štěstí. Věřím tomu, že tým je schopný se dobře připravit, je schopný udělat úspěch. Čtvrtfinále je ale tak zrádná věc, že nikdo nemůže slíbit, že uděláme zlato.

Myslíte, že tohle mužstvo bude tvořit kostru olympijského výběru, jenž za necelý dva roky pojede na hry ve Vancouveru?
Brankáři budou asi jiní, protože Hnilička chce skončit, ale ta obrana je perfektní. tu máme asi nejlepší, kterou můžeme mít. Z osmdesáti procent by se ten tým mohl shodovat.

Během sezony jste se přetahoval o pozici nejproduktivnější Čecha v NHL s Jágrem nebo Prospalem. Bral jste duel se slavnými veterány prestižně?
Spíš mi to přišlo směšné. Jako malý kluk jsem koukal na Jágra, když začínal v NHL, a snil o tom, že bych také jednou hrál NHL. A teď hraju NHL třetí rok a ještě se píše o tom, že se s Jágrem přetahuju o první místo v bodování. Neberu to ale tak, že bych se na někoho tlačil.

Díky téhle sezoně jste se stal hvězdou, v Montrealu si promítají vaše povedené akce, v reprezentace si od vás fanoušci slibují velké věci. Cítíte už větší tlak?
Určitě. Hlavně je to dané sezonou, kterou člověk má. Pak přijede na mistrovství světa a když má na kontě třicet gólů a sedmdesát bodů, tak je jasné, že se od něj bude čekat, že bude hrát dobře. Tlak cítím, výkony by se měly potvrzovat.

Třeba právě Jágr ale míval dost velké problémy se s tlakem vypořádat. Drtilo ho vědomí, že musí neustále střílet góly. Myslíte, že jste psychicky odolnější?
Trošku si to tak také beru, rád bych potvrzoval svojí pozici. Když to člověk nezažije, tak je to velice těžké pochopit. Hokej v nároďáku je tak strašně odlišný, systém je odlišný. Hrál jsem sedmdesát zápasů se stejnými spoluhráči a teď mám jiné. Není to vůbec jednoduché.

Jste odchovanec Kladna, kde září duo Patera, Procházka. Nemáte také nějakého ideálního hokejového parťáka? Tady na šampionátu vás kouč Hadamczik přehazuje mezi útoky.
Zatím nikoho takového z českých hráčů nemám. Ale třeba s Rosťou Oleszem se mi hrálo výborně. Zdá se mi, že jsme stejní, děláme jednoduché věci. Na mistrovství v Moskvě jsem se s ním cítil líp.

Loni jste byl na šampionátu v Rusku, žijete v Kanadě. Která ze dvou velmocí je vám bližší?
Jednoznačně Kanada. Já jsem si na to tady tak strašně zvykl, až mě to trošku děsí. Nikdy jsem nedal dopustit na český hokej a na českou mentalitu. Ale jak už jsem v Kanadě několik let, tak se to změnilo. Nikdy bych neřekl, že budu mít třeba problém s českým systémem.


Změnil vás zámořský způsob života i jako člověka?
Určitě jsem se změnil. Těžko může někdo po šesti letech v Kanadě zůstat stejný jako byl před tím v Česku. Když mi bylo osmnáct a koukal jsem na kluky, kteří hráli v Americe, tak jsem si říkal, když přijeli, že už to ani nejsou Češi. Teď to vidím z druhé strany, tomu se nedá ubránit.

Někteří hokejisté si v zámoří tak přivyknou, že zůstanou v Severní Americe natrvalo. Plánujete něco podobného?
To zase ne. Rád bych si tady nechal byt a třeba sem občas zajel. Neříkám, že to musí být v Montrealu, Uvidíme, kde třeba budu hrát. Po kariéře bych se ale rád vrátil do Česka. Teďko to třeba takhle říkám, ale za šest sedm let se mě zeptejte znovu. (usmívá se)

V Montrealu jste se probojoval na centra první formace, což je post, po kterém touží každý malý Kanaďan. Jakým kouzlem se vám to povedlo?
Člověk musí mít štěstí. Montreal chtěl podepsat Briera, ale nakonec z toho sešlo, pak hledali centra, který by mohl hrát s Kovaljovem. Zkusili jsme to a začali jsme dávat góly.

Čím to je, že v Montrealu nehrají prvotřídní kanadské hvězdy?
To bych také rád věděl. Jestli je pravda, co se říká, že do Montrealu se nikomu moc neche kvůli tlaku, který tam je hlavně od novinářů, nebo jestli je to něčím jiným.

Vám se tam ale ale líbí, ne?
Mě se zatím daří, každou sezonu jsem měl dobrou, takže jsem neměl žádné problémy.

V čem je Montreal jiný?
Hlavně je to těmi novináři. Jsou tam Francouzští a Angličtí. A ti Francouzi to berou tak, jako že je to jejich tým, Rádi si ho přivlastňují a myslí si, že do toho mají co mluvit. V tom to je těžké, protože jde jen o jejich osobní názory, které nejsou pravdivé. V novinách se objevují věci, které se vůbec nedějí, lidi tomu věří a atmosféru v klubu to mění.

Netlačili vás do toho, abyste se naučil francouzsky?
Ne. Ale říkám si každý rok, že se začnu učit. A zase to dopadne tak, že když má člověk čtyři zápasy za týden, tak se mu do toho nechce a je líný.

A rozumíte?
Nějaká slova, nějaké fráze, když se mluví o něčem hokejovém, tak to odvodím, ale že bych mohl říct, že rozumím, tak to ne.

Může si dovolit hokejista z NHL nějakou zálibu, které se věnuje? Má na ní čas?
Já bych se právě hrozně rád na něco vrhnul, ale teď chci hokeji dát všechno. Kariéra není tak dlouhá a člověk si chce být jistý, že tomu hokeji dá čas, že se na to soustředí a zabezpečí se. A když by se třeba nedařilo, tak abych měl jistotu, že jsem udělal všechno, Na druhou stranu bych se rád něčemu věnoval, třeba zrovna té francouzštině.


Máte pro fanoušky v záloze nějakou svou fintu, něco jako "made by Plekanec“?
Spíše má člověk zažité věci, ale že bych dělal jednu speciální věc, to ani ne. Dřív jsem míval, když jsem hrával na Kladně, ale teď už vůbec. Hokej je tak rychlý, že člověk jen reaguje na situace. Jedině na nájezdy má zažité dvě tři věci, které dělám.

Martin Prachař

Autor

Martin Prachařmartin.prachar@lidovky.czČlánky