„Špatně jsme do zápasu vstoupili,“ uvedl Vladimír Růžička. „Postupně jsme se zlepšovali, ale bohužel se nám nepovedlo dát gól ve druhé či třetí třetině, kdy jsme měli více ze hry.“
Jak jste svůj návrat prožíval?
Zatím se rozkoukávám. Včera jsem do klubu nastoupil. Je to všechno hrozně rychlé, ale jsem rád, že se extraliga takhle točí a že se do toho dostanu.
Jaká je vaše počáteční role?
Pracujeme všichni. S Máťou (trenérem Tomášem Martincem – pozn. red.) a s dvěma dalšími kluky.
Nastoupil jste stejně jako vaší trenérští kolegové v mužstvu v saku. Nebyl to nezvyk?
V lize to bylo poprvé, to pro mě bylo nové. Ale v nároďáku byl oblek běžný.
Nesvazovalo vás to sako?
Ne, to vůbec. Je jedno, v čem stojíš na střídačce.
Nové Hradecké trenérské duo.
Moc emocí jste ale neukázal...
Musím se rozkoukat a hlavně se podívat na hráče i naši hru.
Neříkal jste si za stavu 2:0 pro Vítkovice, že vám nové angažmá pěkně začíná?
Nebylo to nic příjemného, ale Vítkovice měly hodně dobrý vstup do utkání. Bylo dobré, že jsme srovnali do konce třetiny.
S Tomášem Martincem jste různě chodili za hráči. Musíte dávat pozor, abyste se mezi sebou nepletli?
Všechno si sedne a bude to dobré. Hráči na střídačce musí dostávat informace. Chceme hrát nějakou hru, takže ty věci se jim musí třeba ob střídání předat, aby věděli co a jak.
Jak vás vůbec přijali trenérští kolegové?
To je otázka pro ně, ale úplně super. Máme poměrně široký tým. Nejen co se týče nás trenérů. Máme videokouče, kondičního trenéra. Je tam hodně lidí a máme jediný úkol – abychom měli co nejlepší výsledky.
