Fotbaloví romantici se přikloní jistě k tomu, že postup Barcelony do finále je pro fotbal jen a jen dobře. 27. května se ve finále Champions League střetnou obhájci trofeje (Manchester United) a podle mnohých nejlepší tým této sezony (Barcelona). Co si lze přát více?
Při vší úctě k Chelsea - s takovými hráči, jaké má Hiddink k dispozici může předvádět jiný fotbal než jakým se prezentovala ve dvojzápase s Barcelonou. Byla to právě destruktivní taktika londýnského celku, která udělala ze sledovaného dvojzápasu otravnou fotbalovou taktickou bitvu. Fotbalisté Barcelony se snažili po oba zápasy útočit. Dostaňte se ale ke střele nebo do velké šance, když proti vašim pěti hráčům stojí osmi až desetihlavý val naskládaný v okolí deseti metrů před pokutovým územím.
Ne, takhle se prostě kopaná nehraje. Tento antifotbal nemůže skutečné fanoušky tohoto nejrozšířenějšího kolektivního sportu bavit. Jestliže před více než čtvrtstoletím začali praktikovat fotbalisté Ajaxu a nizozemské reprezentace tz. "totální fotbal", Chelsea v poslední týdnu předvedla jiný styl – "totální defenzivu".
Můžeme se tak jen těšit, až proti sobě v Římě vyběhnou fotbalisté Manchesteru United a Barcelony. Také sir Alex Ferguson jistě ctí ofenzivní sílu Barcelony, ale rozhodně kvůli tomu nebude překopávat svůj styl, ale naopak se bude svou hru snažit soupeři vnutit. Můžeme tak očekávat oboustranný fotbalový koncert okořeněný individuálními výkony borců nejen v dresu katalánského giganta, ale také v dresu "Rudých ďáblů".
