Když totiž zapředete hovor s Němcem, máte větší pravděpodobnost, že se od něj dozvíte, kdo je trenérem fotbalové reprezentace než to, kdo je spolkovým prezidentem. A pokud byste hledali divácky nejúspěšnější televizní pořady od roku 1992, kdy se v Německu začalo s moderním měřením sledovanosti, nenajdete v první desítce ani nekonečnou telenovelu, ani talentovou soutěž, ale výlučně utkání v kopané.
Přestárlí, bez duše i gólů. Potupení němečtí fotbalisté se vrátili z ruské noční můry domů |
Tolik statistiky. Pravdou ovšem je, že fotbal hraje prim i v reálném životě většiny Němců. I naprostí sportovní analfabeti mají přiřazený svůj tým a vědí, kdo je jeho hlavní hvězdou, protože je to jednodušší, než čelit nekonečnému dotazování, proč je fotbal nezajímá. Fotbal je spojen s německou identitou, stejně jako kvalitní auta či patologická dochvilnost. Čím to?
Německé Nagano
Pro pochopení významu této hry pro naše západní sousedy je třeba se vrátit do poloviny padesátých let. V době, kdy se kancléř Konrad Adenauer snažil vyjednat propuštění posledních válečných zajatců ze Sovětského svazu a na trávnících mezi dvěma brankami suverénně vládli čtyři roky neporažení Maďaři, došlo na fotbalovém mistrovství světa ve Švýcarsku k něčemu nečekanému. 4. července 1954 nastoupili k finálovému utkání v Bernu proti Maďarům Němci a ukončili jejich sérii 32 utkání bez zaváhání.
Oba týmy se potkaly už ve skupině a po vítězství 8:3 bylo Maďarsko jasný favorit. Když navíc po úvodních osmi minutách vedli Maďaři 2:0, nic nenasvědčovalo tomu, že by se schylovalo k největšímu překvapení turnaje. Za dalších deset minut bylo ovšem srovnáno a do posledního místa vyprodaný stadion ve švýcarském hlavním městě byl ve varu.
Maďaři vedení kapitánem Ferencem Puskásem nastřelili v dalším průběhu utkání tyč i břevno, ale ani přes další šance nedokázali překonat brankáře Toni Turka v bráně soupeře. A tak udeřilo na druhé straně. V 85. minutě Helmut Rahn vstřelil levačkou z hranice velkého vápna rozhodující branku. Radost ze vstřeleného gólu „Tor! Tor! Tor! Tor!“ rozhlasového hlasatele Herberta Zimmermanna je v Německu stejně známá, jako u nás komentář pánů Vichnara a Záruby z hokejového finále v Naganu. Ve zbývajících šesti minutách – jedna minuta byla nastavena – se sice Maďarům podařilo branku vsítit, ale ta nebyla uznaná pro ofsajd. A tak se stalo, že Spolková republika Německo vyhrála svůj první titul mistrů světa.
Zrození západoněmeckého národa
Němečtí fanoušci, kteří byli po nečekaném triumfu svého mužstva u vytržení, se okamžitě postarali o skandál. Při zpěvu hymny totiž většina z nich zpívala místo třetí sloky („Einigkeit und Recht und Freiheit“) sloku první („Deutschland, Deutschland über alles“), která byla historicky zprofanovaná mimo jiné proto, že vytyčuje německé území až k hranicím dnešní Litvy. Pravděpodobnou příčinou však byla, spíše než provokace, neznalost nové verze spolkové hymny.
Německo v slzách. Obhájce selhal s Jižní Koreou a končí už ve skupině |
Z německého mužstva se stali rázem hrdinové. Společnost Deutsche Bahn jim na cestu zpět do vlasti vypravila speciální vlak, jehož trasu lemovaly tisíce nadšených příznivců. A zatím co se tým trenéra Seppa Herbergera zapsal do německých dějin zlatým písmem, do té doby bezchybné Maďary čekalo vyšetřování tajné policie a nařčení z toho, že zápas prohráli za úplatu.
Někteří němečtí historici považují právě události z Bernu za skutečný zrod moderního německého národa. Po traumatu války a kolektivní viny mohli být Němci konečně opět hrdí na to, kým jsou. Bylo to v době, kdy se SRN začala zapojovat do západních struktur, o rok později přistoupila Spolková republika k NATO, a naplno se začal rozjíždět další německý zázrak – tentokrát ten hospodářský. Němci od té doby do fotbalu investují obrovské prostředky. Každý tým první i druhé bundesligy musí mít povinně vlastní přípravku, německý fotbalový svaz je největší organizací svého druhu na světě. Fotbal se stal prostředkem, který dokázal Němce vytáhnout k úplnému vrcholu. Je ventilem jejich emocí, zdrojem ryzí radosti, jako před čtyřmi lety, nebo obrovského zklamání, jak je tomu letos. A tím zůstane i nadále.
A otázka na závěr: víte, kdo je v současné době prezidentem Německa? Nebo si spíše vybavíte černovlasého elegána v bílé košili s vyhrnutými rukávy na německé střídačce? Přemýšlejte rychle, po fiasku z Ruska tam nejspíš moc dlouho nevydrží.
