KOMENTÁŘ: Basketbaloví fanoušci pláčou. Reprezentace se řítí po podivných krocích ke dnu |
Nejprve museli skousnout, že do Rumunska nepřijel ani jeden ze tří klasických pivotů (Petr Benda, Jan Veselý, Ondřej Balvín), střelci Blake Schilb a David Jelínek ani kapitán Pavel Pumprla. A přitom zdaleka ne všichni kvůli zdravotním potížím.
Pak museli vytrpět, že na samotném turnaji po utrápených výkonech vyhráli z pěti duelů jen s domácími Rumuny, a z velice hratelné skupiny nedokázali postoupit do osmifinále.
Museli sledovat frustrovaného Tomáše Satoranského, který otevřeně po turnaji kritizoval vztah českých hráčů k reprezentaci.
Naštvané české srdcaře, které namlsalo sedmé místo z předchozího ME ve Francii a solidní výkony na olympijské kvalifikaci v Srbsku, pak po návratu domů dorazily hlasy vrcholných představitelů po losu kvalifikace na MS.
Ano, toho světového šampionátu, který v neděli skončil pro české basketbalisty senzačním 6. místem.
Trenér Ronen Ginzburg a místopředseda českého basketbalu Zdeněk Bříza navzdory hratelné skupině s Finskem, Bulharskem a Islandem otevřeně prohlašovali, že hrát o postup není českou prioritou, protože tou je až další EURO v roce 2021.
A tady se všechno zlomilo.
Hráči navzdory nedůvěře vedení reprezentace ani svého kouče prošli skupinou jen s jednou prohrou. A především bez obou největších opor Satoranského a Veselého. Jako by se chtěli bafuňářům vzepřít a ukázat jim, že i oni basketbal umí.
Loni v září pak už i se dvěma zmíněnými hvězdami v parádním zápase před dosud nevídanými osmi a půl tisíci porazili doma Rusko, vše dovršili postupem na šampionát po 37 letech, když vyhráli v Bosně a Hercegovině.
První euforický moment pak ještě přiživil prosincový los, který poslal český tým do skupiny s gigantem všech gigantů - Spojenými státy americkými.
Semknutý tým nesrazila těžká skupina s ambiciózními Turky a energickými Japonci, ani absence Jana Veselého, nejlepšího hráče Euroligy za uplynulou sezonu.
A k zemi je neposlala úvodní porážka s USA o 21 bodů. Naopak.
Solidní výkon Čechy nakopl k povinné výhře s Japonci a díky smolné prohře Turecka s USA se před nimi objevila velká šance - v přímém souboji bojovat s Turky a postup do osmifinále.
Všichni bezvěrci na svazu se pak museli divit, že vedle celý turnaj výborných Satoranského, Bohačíka a Hrubana předvedli konečně velmi dobrý výkon i pivoti Auda s Balvínem či pětatřicetiletý veterán Schilb.
Češi především vynikající obranou a rychlými protiútokyporazili Turky a v následném duelu zcela smazali z palubovky dosud suverénní Brazilce.
Díky dostačující prohře dokázali postoupit senzačně do čtvrtfinále přes Řecko s nejlepším hráčem NBA Janisem Antetokounmpem.
V boji o postup do semifinále sice Češi nestačili na Australany a nesplnil se jim tak sen bojovat o přímou účast na olympiádě v Tokiu, mohli si však zahrát další dva zápasy o umístění s Polskem a hvězdami zřejmě nejnabitějším týmem šampionátu ze Srbska.
Výsledkem je vyrovnání československého maxima na MS šestým místem.
A především euforie, kterou jízda outsiderů turnajem vzbudila u české veřejnosti, jež dosud basketbal u nás z objektivních důvodů úspěšně ignorovala.
A teď najednou každý toužil zápas českých kluků vidět v televizi. A někteří z nich v neděli večer poděkovat hráčům osobně na letišti. Český basket tak už není jen nejbohatší český sportovec Satoranský.
Tímto však celá pohádka nekončí. Příští rok v červenci bude hrát úspěšný tým i s Veselým olympijskou kvalifikaci. A i kdyby v supertěžké cestě na šampionát neuspěl, má možnost na reparát na domácím mistrovství Evropy o rok později.
Budoucnost českého basketu je velmi růžová, v což před dvěma roky nevěřil ani ten největší optimista.
Díky, kluci!