Nejprve se vraťme o dva roky zpět na předchozí odehraný šampionát na Slovensku. Možná si vybavíte, jak český výběr v základní skupině ztratil body pouze v jediném zápase při porážce s Ruskem. A s týmž soupeřem pak padl po nájezdech také v dramatickém duelu o třetí místo.
Trenér Miloš Říha, který loni v létě bohužel zemřel, tehdy dokázal namixovat tým, z něhož vyzařovala naděje, že by se český hokej po hubených letech mohl zase vrátit tam, kam historicky patří. Mužstvo hrálo pohledně i srdnatě, takže nebylo divu, když tvrďák Říha pak neúspěšný boj o medaili na tiskovce veřejně oplakal.
  |
Jenže letošní šampionát ukázal, že šlo spíš o příjemnou výjimku a že aktuálním setrvalým stavem je opravdu hluboká krize.
V cestě za medailí stojí obhájci titulu. Čeští hokejisté si ale na skvělé Finy věří |
Výborné výsledky v dlouhé přípravě, příjezd posil z NHL, které měly dobrou sezonu, nebo i fakt, že se na první velké akci ukáže vzývaný kouč Filip Pešán, dodávalo směrem k turnaji v Rize optimismus. O to větší, že ze soupisek dalších adeptů na medaile strach rozhodně nešel a zdálo se, že hlavními hvězdami by měla být některá z českých es Vrána, Kubalík, Hronek či Kovář.
Jenže od začátku bylo vidět, že to nebude ono. Prakticky stále se hledala ideální sestava, na ledě to leckdy vypadalo, jako by se jednotlivé formace teprve sehrávaly, české hře chyběla tvář, proti níž by soupeři těžko vymýšleli strategii, mužstvu scházel drajv i větší kolektivní emocionální cítění a sepětí.
Z celého šampionátu se opravdu povedla snad jen poslední třetina proti Švédsku, kdy se Češi obratem z 0:2 na 4:2 nasměrovali pryč od hrozby ostudného vyřazení už v základní skupině.
Celkově dobrý dojem zanechal také úvodní duel s Ruskem, ovšem kromě nešťastné porážky jej shodily také obludné chyby, jichž se tým v menší či větší míře dopouštěl i nadále.
Bohužel nebylo příliš herních fází, v nichž by je Češi napravili. Například při hře v oslabení inkasovali z téměř každé třetí soupeřovy početní výhody. Zároveň je pravdou, že ve využívání přesilovek byli Pešánovi svěřenci jedni z nejlepších. Je to trochu s podivem, protože obecně česká ofenziva nepůsobila příliš nápaditým dojmem, příprava šancí vypadala kostrbatě a zakončující hráči často prováhali ten správný moment.
Pešán: Z mediální masáže to vypadalo, že jdeme pro zlato. To nebyla pravda |
I proto působilo trochu nepochopitelně Pešánovo rozhodnutí pro generálku na play off se Slovenskem nechat odpočívat opory. Jelikož v zápase šlo pouze o umístění a místo urputné bitvy se servírovala poněkud lehkovážná podívaná, byla to ideální možnost vyladit souhru jednotlivých formací a dodat jim sebevědomí. Místo toho o sobě sice dali v dobrém světle vědět náhradníci, jenže sestavu to nestabilizovalo. A tak ve čtvrtfinále byli Češi proti dobře takticky připraveným Finům bezradní.
Už řadu let se ukazuje, že českému hokeji chybí silné osobnosti, které by v klíčových partiích vyřazovacích bojů dokázaly přidat nadstavbu a chytře vymyslely rozhodující akce. Dřív se tato absence projevovala aspoň až v bojích o medaile, nyní už ve fázi předtím. A to zní hodně výstražně.
