A pak lup – Euro. Jako by po úvodní prohře s Rusy někdo mávl kouzelným proutkem a ze zatracovaného bezbarvého týmu se stal tým probuzený a bojovný. V Česku se najednou fanoušek nebál dívat na fotbal, s optimismem, že se věci konečně hýbají kupředu. Bílek už nebyl takový "zločinec".
Byla to však poněkud zavádějící iluze. Čtvrtfinálovou porážku s favorizovanými Portugalci lze ještě snadno pochopit, ale ustrašený projev v posledních dvou zápasech proti Ukrajině a Dánsku a porážka s Finskem se skousávájí stejně těžko jako to dlouhé čekání na vstřelený gól.
Kéž by se český fotbal nevracel do zajetých kolejí. Do starých časů, v nichž se na něj nedalo dívat, ale mohli jste se alespoň občas radovat z gólu. Teď však není v nabídce ani takový "komfort".
