Největší překážkou prý není samotný půst, ale jeho délka. Slunce totiž v Británii zapadá o poznání později než na Blízkém východě či v jiných islámských zemích. Kvůli dlouhým letním dnům tak sportovci hladoví průměrně o dvě hodiny déle, než jsou zvyklí.
Atletům ulehčili alespoň islámští duchovní, po dobu olympijského klání totiž sportovce z půstu 'osvobodili'. Islámské právo jej v některých případech umožňuje přesunout na vhodnější dobu a existuje i možnost vyplatit se charitě.
Většina sportovců se však náboženské povinnosti nechce vzdát. Někteří drží zkrácenou formu hladovky, jiní ale trvají na tradici, jako například marocký fotbalový tým. V prvním zápase s Japonskem sice prohráli, ale tvrdí, že ramadán na výsledek hry neměl žádný vliv.
Čtěte také: |
“Mám sice méně energie, ale neexistuje pro mě jiná alternativa. Je to mé náboženství. Zápas není žádný důvod k přerušení ramadánu," cituje marockého hráče Núreddína Amrabata britský list the Independent.
Hladovění může zlepšit výkon
Tvrzení muslimských sportovců podporuje i řada vědeckých studií zkoumající účinky půstu. Podle expertů hladovění sportovní výkon zásadně neovlivňuje. "Není to tak jednoduché, mnoho sportovců dokonce tvrdí, že se cítí lépe. Jsou soustředěnější a více v souladu se svým tělem," vysvětlil expert na výživu profesor Ron Maughan.
Naposledy se hry s postním měsícem ramadánem, jehož dodržování patří mezi pět pilířů islámu, kryly v roce 1980. Řada muslimských sportovních organizací žádala Mezinárodní olympijský výbor o přesun termínu, ale bez úspěchu. Organizátoři her vyšli muslimským sportovcům vstříc non-stop provozem kantýn, ve kterých se servíruje halal jídlo, tedy potraviny které mohou muslimové konzumovat.
