Poslední klakson minulé sezony zazněl teprve před pěti týdny, ale ve výhledu už je start nového ročníku, který se má rozjet 22. prosince. Čerstvě vybraní hráči tak mají zhruba měsíc na to, aby se připravili na ostrý start v nejlepší lize světa.
To ale nebývá vůbec zvykem. Draft se obvykle odehraje v druhé půlce června, sezona pak startuje až koncem října. To jsou čtyři měsíce, ve kterých plejeři vstřebávají systém svého nového týmu a hrají tzv. Letní ligu, aby se dostali do extrémního tempa vytížení NBA.
Místo toho je ale letos čeká rychlokurz, který nezažili, ani když se na zkoušku na univerzitě začínali učit teprve večer před ní. Basketbal je sport, který asi více než jiný týmový dokážou ovlivnit individuality.
A přesně to se od těchto budoucích hvězd očekává. Fanoušci na ně hledí se zasněným pohledem, který si kolikrát nevyslouží ani jejich fotoalbum ze svatebního dne.
Krejčí byl jako pátý Čech v historii draftován do NBA, míří do Oklahomy |
A je to v pořádku. Basketbal vyčnívá mezi týmovými sporty mírou, do jaké může úspěch týmu ovlivnit jediný hráč. Týmy to samozřejmě vědí. Vědí, že pokud budete mít šťastnou ruku a vyberete nového LeBrona Jamese, máte vyhráno.
Jenže je tu i druhá možnost. Tradičně vybírají jako první ty kluby, které v předchozím ročníku dopadly nejhůře. Je to mechanismus k narovnání soutěživosti v lize.
Rovnice je pak jednoduchá: špatné týmy potřebují vybrat dobré hráče. A když se to nepovede, stojí u vaší kanceláře desetitisícová fanouškovská základna s vidlemi a pochodněmi.
Všechen ten tlak ale nakonec padá na toho, kdo si před zápasem oblékne basketové kecky. A teď si představte, že jste nováček, který si ani nemůže dát v USA pivo, ale čeká na vás měsíční dril, po kterém máte třeba jako rozehrávač šéfovat týmu.
Řídit spoluhráče, kteří by bez nadsázky mohli být občas vašimi otci. Uf. Sezona 2020/2021 oddělí nováčkovská zrna od plev jako žádná předchozí.