20. října 2018 12:21 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

VIDEO: Jednou by chtěl přeletět na motorce Vltavu. Jaké to je skočit salto vzad s mistrem světa?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Salto vzad na motorce s freestyle motokrosovým mistrem světa Liborem Podmolem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Salto vzad na motorce s freestyle motokrosovým mistrem světa Liborem Podmolem. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

ZNOSIM Patnáct let soutěží ve sportu, jehož cílem je předvést ten nejšílenější trik na letící motorce. Libor Podmol je historicky nejúspěšnější český freestyle motokrosař a během setkání zahrnujícího akrobatický kousek vypráví, jak je náročné na stokilovém stroji skočit salto vzad a co jezdec zažívá, když se řítí vzduchem hlavou dolů.

Libor Podmol (34)

Narodil se v Ostravě, odmala žije ve Znosimi u Vlašimi. Od 10 let se věnoval klasickému motokrosu, v 19 přešel k freestyle motokrosu. V roce 2010 se stal mistrem světa. V letech 2006, 2007, 2008, 2012, 2013, 2017 byl vicemistrem a z let 2009 a 2014 má bronzovou medaili. Jako první neamerický jezdec vyhrál v roce 2013 disciplínu step up na olympiádě extrémních sportů X-Games, prvenství zopakoval v roce 2016, letos byl stříbrný. Je autor triku zvaného surferflip. Jde o salto vzad, back flip, které závodník nezačíná v sedle, nýbrž ve stoje na sedle.

O svém ježdění napsal před dvěma lety knihu Deník Libora Podmola. Nyní dokončuje druhý díl, jenž půjde do prodeje před Vánoci. Jeho otec, Libor Podmol starší, byl úspěšný závodník endura. Tragicky zahynul při autonehodě. Libor Podmol má ženu Lenku, syna Joshe a dceru Lilien.

První zářijový čtvrtek je překvapivé horko. Teploměr ukazuje něco málo pod třicet stupňů celsia, a když se ke slunečnímu žáru přidá stoupající nervozita, po pár minutách v těsné závodnické kombinéze se člověk pořádně zapotí. Pro čtyřiatřicetiletého Libora Podmola dost možná běžné tréninkové podmínky. Pro někoho jako já, kdo sedí na motorce snad teprve podruhé v životě – když vynechám vesnické vyjížďky na mopedu a elektroskútru –, nekomfortní situace. Tím spíš, když mám za okamžik ještě skočit tandemový back flip, tedy salto vzadve dvou.

Ten nápad se zrodil před více než rokem a byl natolik šílený, že jsem se pro něj od počátku nadchl. Uskutečnit jej se však z různých důvodů povedlo až na konci letošního léta.

Za Liborem Podmolem vyrážím do malé středočeské vísky Znosim. Leží nedaleko Vlašimi a čítá kolem stovky obyvatel. Rodák z Ostravy v ní vyrostl. Nyní tu, jen o pár desítek metrů dál, žije se svou ženou Lenkou, osmiletým synem Joshuou a pětiletou dcerou Lilien v rodinném domku obklopeném zahradou plnou dětských hraček. K ní přiléhá i několik desítek metrů dlouhý pozemek, na němž si český jezdec vybudoval tréninkový areál. Udusaná hlína, nájezdové rampy a molitanové doskočiště, takzvaný foam pit.

„Už mi ježdění chybělo,“ prohazuje Libor s úsměvem ve tváři. Poté, co se v polovině srpna vrátil ze čtrnáctidenní exhibice v africké Namibii, tři týdny netrénoval. „Říkal jsem si ráno, že si už musím jít s klukama zajezdit. Pořád je to pro mě zábava. Když jsem sám na motorce ve vzduchu, dává mi to určitý pocit volnosti,“ tvrdí s tím, že i po patnácti letech v branži lemovaných úspěchy pro něj freestyle motokros nepředstavuje pouhý zdroj obživy.

O zmiňovanou volnost a samotu však nyní na jedno dopoledne přijde. V přední části sedačky mu přibude 74 kilogramů živé váhy, které poznatelně ztíží ovladatelnost jeho husqvarny s motorem o objemu 450 ccm.

Surferflip. Trik, který Libor Podmol vymyslel. Jde o salto vzad, které závodník...

Surferflip. Trik, který Libor Podmol vymyslel. Jde o salto vzad, které závodník nezačíná v sedle, ale ve stoje na něm.

„Často to nedělám. Nemám to moc rád,“ pronáší mezi řečí Libor. Naposledy podle svých slov zkoušel back flip ve dvojici před pár měsíci s mladším bratrem Filipem, také freestyle motokrosařem. tehdy na takový kousek přistoupil zhruba po sedmi letech.

Ve světové špičce

Libor Podmol se narodil do motorkářské rodiny. První závodnické rady dostával od svého otce, stejnojmenného úspěšného moto- krosaře, jenž tragicky zahynul při autonehodě v únoru 1999. Od deseti let, kdy o vánocích pod stromečkem objevil první motorku, kráčel v jeho stopách. V devatenácti ovšem objevil freestyle motokros a během patnácti let, které s ním dosud spojil, se vypracoval mezi nejlepší zástupce tohoto sportu na světě. V roce 2010 se stal mistrem světa. O tři roky později jako první neamerický jezdec vyhrál v disciplíně step up (skok do výšky) na olympiádě extrémních sportů X-Games, kde pak zvítězil i v roce 2016.

Freestyle motokrosový závodník Libor Podmol se zlatou medailí z amerických...

Freestyle motokrosový závodník Libor Podmol se zlatou medailí z amerických X-Games v roce 2016.

V Česku se něco takového nikomu nepodařilo. Držet krok se světovou špičkou se daří už jen Liborovu dlouholetému konkurentovi Petru Pilátovi a v minulosti také Petru kuchařovi, průkopníkovi freestyle motokrosu u nás. Muž, jenž jako první Čech předváděl triky s motorkou ve vzduchu, byl mimo jiné i tím, kdo zlákal Libora ke skákání.

Za krále světového freestyle motokrosu je považovaný američan travis Pastrana, jenž vymyslel většinu skoků. i díky jeho bláznivým kouskům (jako první například v roce 2006 skočil double back flip čili dvojité salto vzad) se tento sport těší stále větší popularitě. V pražské O2 areně se každoročně koná akce FMX Gladiator Games, na níž závodníci předvádějí své umění i na sněžných skútrech. Letos proběhne 3. listopadu.



Přestože si vybral nebezpečný sport, vyzařuje z Podmola pohoda. Vděčí za to prý zejména duševní proměně, jíž si prošel před dvěma lety. Důvod? Ani milující rodina, řada úspěchů a dobré finanční zázemí v něm nedokázaly vzbudit pocit spokojenosti.

„Nebavilo mě to. Nemohl jsem přijít na to, proč někdo jako já nemůže být šťastný tak, jak by si představoval. chtěl jsem to změnit,“ vysvětluje, proč se tehdy sbalil a odjel na tři měsíce do Indie.

Od té doby každé ráno medituje, začal číst knihy, častěji se prochází a dívá se na svět kolem sebe, více se směje. to se kladně odrazilo i v jeho profesi. „Do mé jízdy přišel klid a plynulost. Zbavil jsem ji ucukaných pohybů a zbytečných chy- biček,“ přibližuje. Jedním dechem dodává, že i z tohoto „sluníčkového módu“ někdy vypadne. Záhy si však uvědomí, že věci, které jej rozčilují, jsou většinou jen hlouposti. Ze stejného důvodu příliš nesleduje zpravodajství, neboť v něm podle něj převažují zejména negativní sdělení.

Místo toho má své pozitivní rituály. Před startem každého závodu například v šatně políbí fotku svých dětí na telefonu a usměje se na sebe do zrcadla. „Před samotnou jízdou jsem tichý a nehybný. Kdo mě nezná, by si mohl myslet, že mi něco je. Postrádám mimiku, vypadám, že mě to nebaví a chystám se spát. Já se tím ale dostávám do klidu,“ líčí jeden z nejstarších a nejzkušenějších jezdců seriálu mistrovství světa.

Libor Podmol s rodinou v roce 2014.

Libor Podmol s rodinou v roce 2014.

Když ho vypustí do arény, projede si motorku tam a zpátky. Podívá se, kolik lidí přišlo zhlédnout – nejen – jeho šílené kousky a jak reagují. Pak se opět zastaví. Nadechne se a pronese šest slov, která jeho mozek nastavují na závodnický rytmus: moje intuice, tvořím, rozhoduji, čas, riziko.

„Jsou to slova, která mám od sportovní psycholožky Evy Šauerové z dob, kdy jsem s ní spolupracoval. Vyplivl je na mě počítač, nicméně pro mě se stala rituálem před každým stresujícím skokem.“ Jak slova dořekne, zařadí jedničku, rozjede se a už nemyslí na nic.

„Já i ostatní jezdci víme, že je to nebezpečný sport. Nikdo z nás nechce spadnout. Nejdeme do závodu s tím, že si třetí skok možná rozbijeme hubu, ale s tím, že to bude perfektní,“ vysvětluje. Přesto již v kariéře zažil pár momentů, kdy si jeho jízda vyžádala zdravotní následky. Průměrně jednou ročně jej postihne nějaká zlomenina kosti. Vůbec nejhůř se prý cítil v počátcích freestyle motokrosového závodění. Tehdy skončil po pádu s otevřenou frakturou stehenní kosti.

Plyn, lidově řečeno, neubírá ani od té doby, co má vlastní rodinu. Mnohem více ovšem dbá na přípravu a snaží se předcházet možným chybám. „Děti jsou pro mě naopak největší motivací. U triků, kterých se třeba bojím, si řeknu, že to dělám proto, abych byl úspěšný. Protože v takovém případě se moje rodina bude mít dobře.“

Volt. Jeden z nejtěžších triků ve freestyle motokrosu.

Volt. Jeden z nejtěžších triků ve freestyle motokrosu.

Podíváme-li se na výčet Liborových úspěchů z poslední doby – loňský vicemistr světa, stříbr- ná medaile z červencových X-Games a aktuálně třetí příčka v probíhajícím šampionátu, musí se Podmolovým dařit nadmíru.

Jde se na věc

V garáži, v níž parkuje přibližně desítka motorek, včetně zmenšených terénních strojů pro děti či jednoho harleye davidsona, už na mě čeká tréninková kombinéza. Šedá s výraznými prvky modré a červené barvy. Bude se dobře vyjímat na fotografiích, pomyslím si. Ve chvíli, kdy se do ní začnu soukat, ale mé nadšení rázem opadá. Přes lýtka a stehna ji ještě elegantně přetáhnu, pak ovšem nastávají potíže (ne jediné během mého ustrojení). Dvanáctikilový rozdíl mezi mnou a Liborem se zkrátka musí někde projevit.

Nezbývá, než se nadechnout, zatáhnout břicho a spolehnout se na hrubou sílu. Uf. Kalhoty dopínám a uklidňuji se tím, že jejich škrtící vlastnost budu muset snášet jen pár minut (to jsem ještě netušil, že to bude podstatně déle).

Mnohem více, jak posléze zjišťuji, se natrápím s jezdeckými botami, které se příliš neliší od lyžařských. Nejenže mě mírně tlačí. Čtyři přezky s tuhým zapínáním zaměstnávají mou hlavu a ruce víc, než bych očekával. Nebýt Liborovy pozdější asistence, patrně se neobuji.

Autor reportáže oděný v závodnické kombinéze.

Autor reportáže oděný v závodnické kombinéze.

Úspěšně oděný do závodnického kompletu s helmou a brýlemi v ruce vycházím směrem k tréninkovému areálu. Můj trmácivý pohyb okamžitě poutá pozornost většiny přítomných. Úsměv vyvolává i na tváři Filipa Podmola, Liborova bratra.

Oba sourozenci se potkávají takřka každý den. Společně trénují. Také však provozují vlastní značku Podmol Brothers (Bratři Podmolové), zaměřující se převážně na prodej oblečení. „Máme kamarádský vztah,“ shodují se. „Byly mi dva roky, když náš otec odešel. Bratr se vžil do jeho role a vychoval mě,“ líčí dvaadvacetiletý Filip.

I on už nakukuje mezi světovou elitu. S freestyle motokrosem přitom začal teprve před pěti lety, když k němu postupně přešel z BMX závodů na kolech a klasického motokrosu. Podle svého slavnějšího bratra dokonce disponuje větší porcí talentu, postrádá však více sportovní kázně.

Libor Podmol se svým bratrem Filipem (zcela vpravo) a rodinou.

Libor Podmol se svým bratrem Filipem (zcela vpravo) a rodinou.

„Mám takový rodičovský syndrom, bojím se o něj. Teď už je to lepší, ale první závody, na nichž byl brácha také, jsem hodně prožíval. Bylo pro mě těžké dostat se do pohody, kterou potřebuji,“ vzpomíná Libor. Ani on, ani Filip nepociťují, že by mezi nimi panovala rivalita. Navzájem se podporují a motivují, aby se dále zlepšovali.

Nyní do pozice toho, komu je dodávána kuráž, staví mě. V momentě, kdy poprvé naživo spatřím čtrnáctimetrovou vzdálenost rampy od doskočiště a její téměř devadesátistupňový sklon, se totiž udiveně zarážím.

„Je to stejná rampa, ze které se na X-Games skáče o nejlepší trik,“ hlásí energicky Libor. To mě optimismus pozvolna opouští. hlavou se mi honí jediné: to je sakra daleko, s takovým nájezdem to nemůžeme přeletět. Přesto zůstávám klidný.

Libor Podmol na loňských FMX Gladiator Games v pražské O2 Aréně.
Libor Podmol na závodech.

Vrháme se s Liborem do foam pitu. Barevnou hromadu molitanu je třeba odkrýt a načechrat, abychom měli jistotu, že přistaneme do měkkého. Připravit doskok dá však zabrat. Tělo se v pěnovém podkladu neustále boří, a tak první známky únavy vykazujeme ještě před tím, než vůbec usedneme na motorku. „Sice budeme skákat do molitanu, ale člověk si musí uvědomit, že za ním letí sto kilo železa. A že když ho to pleskne přes hlavu, bude to bolet,“ zneklidňuje několikanásobný český šampion a částečně mi kazí radost z dobře odvedené práce.

Zbývá už jen nachystat motorku – kusem molitanu obalit část řídítek, kolem nichž budu schoulený, aby se co nejvíce eliminovala možnost jakéhokoliv zranění. Libor se poté vydává na zkušební skok. Chce se rozjezdit a ověřit si, zdali je jeho stroj dobře připravený po technické stránce. I s provedeným back flipem letí daleko, téměř přesně na vrchol pěnové kopule. „To bude dobré,“ konejším se.

Freestyle motokrosový závodník Libor Podmol během tréninku.

Freestyle motokrosový závodník Libor Podmol během tréninku.

Zkušenější z dvojice Podmolů se však netváří potěšeně. Motorka prý dostatečně „netáhla“, a tak se rozhoduje ještě pro druhý pokus. i tentokrát se laickým pohledem zdá být všechno v pohodě. Z molitanu, do nějž Libor zapadl, však po chvíli vylétá sedačka. „Cítil jsem za letu, jak se uvolnila a padala. Chybí tam šroubek,“ zjišťuje později s mechanikem Petrem. Snažím se tuto informaci vstřebat se stejným humorem, s jakým ji on prezentuje a jeho přátelé přijímají. a poměrně to jde. Sedačka se po chvíli vrací na své místo i s novým šroubem.

Salto mortale

Nechávám se tedy inspirovat. Nasadím helmu, brýle a pomyslně izoluji svou hlavu od jakýchkoliv myšlenek. Jde do tuhého. Usedám s Liborem na motorku a choulím se do klubíčka kolem řídítek. Nejprve párkrát cvičně vyzkoušíme nájezd, informuje mě hlas za mnou. Při jednom z pokusů se však omylem paží opřu o „chcípák“ a stroj rázem utichá. Stát se to ve vzduchu, byl by to malér. Právě rychlost je pro provedení salta vzad, zejména pak ve dvojici, nezbytná. Bezpečnostní tlačítko, které motorku vypíná, je tedy potřeba přesunout.

O dvě minuty později opět zaujímáme startovní pozici. „Hlavně se dívej, ať z toho něco máš,“ dostávám radu. „A drž se pevně.“ Pak už se zadní kolo začne roztáčet, prach se zvedá a my se stále víc přibližujeme k rampě. V momentě, kdy na ni najíždíme, mě stihne krátké zatmění. Co se skutečně děje, si znovu uvědomuji, až když se mi před očima objevuje nekončící blankytně modrá plocha, již místy narušují rozevláté bělavé skvrny mraků. Letíme. A už vím, jaké to je, když někdo tvrdí, že se s ním točí svět, blýskne mi hlavou.

Začátek salta vzad na motorce s freestyle motokrosovým mistrem světa Liborem...

Začátek salta vzad na motorce s freestyle motokrosovým mistrem světa Liborem Podmolem.

Salto vzad na motorce s freestyle motokrosovým mistrem světa Liborem Podmolem.

Salto vzad na motorce s freestyle motokrosovým mistrem světa Liborem Podmolem.

Motorka dopadá na špičku molitanového vrchu a boří se odhadem dva metry hluboko. Čekám, jestli se z nějaké části mého těla neozve bolest. Asi sekundu, dvě trvá, než mi dojde, že je úspěšně po všem a zůstal jsem nezraněn. Až později, kdy se vysvléknu z kombinézy, zjišťuji, že mám nepatrně odřená obě předloktí a krk. Cítím se zmateně, neuvědoměle, ale radostně. Obdobný adrenalinový zážitek jsem si představoval již jako středoškolák, když jsme se se spolužákem v lavici hecovali při hodinách, kdo předvede lepší trik ve freestyle motokrosové mobilní hře.

Největší dřina však popravdě teprve začíná. Molitanové trhance protkané vzduchem jsou nestabilní, bortí se pod nohama, a tak mi docela trvá, než vyšplhám z jejich zajetí. Nakonec se po boji převaluji přes ně a dostávám se ven. Musím působit komicky. Libor mezitím s pomocí mechanika Petra a jednoduchého elektrického jeřábu vytahuje z foam pitu motorku. Je to za mnou. Oběma nohama stojím na travnaté zemi. „Měl jsi strach?“ ptá se Petr, načež kroutím hlavou ze strany na stranu. „Aspoň někdo z nás ne,“ pronáší Libor. I z jeho výrazu je patrné, že si oddechl, když vše proběhlo podle plánu a nikdo se nezranil – jeho jezdecká sezona může nerušeně pokračovat.

Už tuto sobotu (6. října) se český jezdce chystá do německého kolína nad Rýnem (Libor v Německu skončil třetí), počátkem listopadu ho čeká finální dvojzávod v čínském Šen-Čenu, který letošní mistrovství světa uzavře. A Libor v něm má našlápnuto k jubilejní desáté medaili ze šampionátu. „Co se týče mistrovství světa, říkal jsem si, že se jej přestanu účastnit, až mě nebude bavit závodit s mladými. Dávám tomu dva, tři roky,“ přemítá. „Ještě v šedesáti bych chtěl ale sázet back flipy, nedokážu si představit, že bych se na to vykašlal.“

Po skončení profesionální kariéry, která jej ročně stojí necelé tři miliony korun, by se rád věnoval popularizaci svého sportu. Lákají ho extrémní projekty. Již řadu let si pohrává s nápadem, že by přeskočil Vltavu. „Baví mě ukazovat lidem, co vše je na motorce možné. Předávat myšlenku, že dělat sport je skvělé zaměstnání.“ Cílů, ať už životních, či sportovních, má hodně. Mnohdy ani nejsou konkrétní. Ten nejbližší už má ale přesně naplánovaný: naučit děti v zimě na Srí Lance surfovat.

  • 0Diskuse
Robert Sattler

Autor

Robert Sattlerrobert.sattler@lidovky.czČlánky