Zídek v roce 1999 vyhrál se slavným klubem Žalgiris Kaunas nejlepší soutěž kontinentu a pro zemi, kde je basketbal národní modlou, ani nezbývalo nic jiného. Za triumf v Eurolize dostal Zídek Řád knížete Gediminase.
Třímilionová země teď opět ukázala, jaký fenomén dokázala stvořit. Litevci jsou po výhře nad Tureckem v semifinále mistrovství světa a vyhlížejí duel s USA. „Jen se podívejte, jak stříleli trojky. To byl klíč k výhře,“ tvrdil za poražené Sinan Güler. A litevský kouč Jonas Kazlauskas opáčil: „U nás umí střílet každý. I já.“ Vlastně ani nepřeháněl.
V pobaltském státě se z basketbalu vyvinulo cosi výjimečného. Ilustrativní je vzpomínka Anety Půlpánové, bývalé juniorské reprezentantky, jež nyní hraje za prvoligový tým Noem Arch Brno a při studiích práv se dostala do Kaunasu.
„Když jsem někam přišla a řekla, že hraju basket, nejdřív mi odpovídali: Dobrý, ale to u nás hraje každý,“ popisuje Půlpánová. „Ale když se dozvěděli, že hraju nejvyšší soutěž, skoro mě až uctívali. Jen zírali: Vážně? No to je skvělé!“
Basketbal? Náboženství
Nedivte se však jejím litevským známým. „Basketbal je tam něco hodně velkého, náboženství. Každé malé dítě má míč, kluci jsou neustále na hřišti,“ dodává Půlpánová.
„V Kaunasu jsem byla v době, kdy země hostila mistrovství Evropy a hrála finále. Dostat se na zápas do hospody bylo složité. Oni jsou docela nacionalisti – Litva je pro ně všechno a basket je hned za tím.“
