„Je to jen sport. Lepší tým vítězí a tentokrát jsme to nebyli my. Jsem velice hrdý na tým a na to, jak si vedl. Lidé by se měli zhluboka nadechnout a nechat to být. Každého to bolí. Nejsou to jednoduché dny,“ říkal omluvně šéf novozélandského ragby Steve Tew.
Jako by smířeně očekával tradiční velkou kritiku, kterou All Blacks při minulých neúspěších schytali. Tentokrát jsou však novozélandská veřejnost a média mírnější. Zavládlo sice zklamání, ale vlny obvinění či urážek zůstal tým ušetřen.
„Upřímně si myslím, že jsme dospěli. Lidé, se kterými jsem mluvil, se nezdáli být příliš rozrušeni. Jsou zklamaní, ale nikoho neobviňují,“ řekl ke změně pohledu novozélandské veřejnosti na neúspěch ragbyových reprezentantů komentátor novozélandské televize SKY Grant Nisbett.
„Dříve jsme se rozhlíželi, abychom mohli někoho obvinit. Dnes už nemyslíme v souvislosti s mistrovstvím pouze na vítězství. Dva týmy, které byly před šampionátem našimi největšími soupeři, tvoří finálovou dvojici (Anglie a JAR). Takže z tohoto hlediska si nemyslím, že bychom měli být přehnaně zklamaní,“ dodal Nisbett.
Dřív to bylo s kritikou mnohem ostřejší. Když All Blacks v roce 2007 neprošli branami čtvrtfinále, novozélandská veřejnost musela najít viníka. Práce kouče Grahama Henryho byla zpochybňována, i když on o čtyři roky později na domácím šampionátu dovedl mužstvo k titulu. Rozhodčímu Waynu Barnesovi, jenž řídil klíčový duel s domácí Francií, dokonce mnozí vyhrožovali smrtí.
Pohled na neúspěch se podle profesorky sociologie z Aucklandské univerzity Toni Bruceové změnil, když Novozélanďané získali dva mistrovské tituly po sobě. „Fanoušky sužovalo, že o All Blacks nemohli mluvit jako o nejlepším ragbyovém týmu, dokud (po triumfu v roce 1987) znovu nevyhráli šampionát. To se povedlo hned dvakrát, což úzkost zmírnilo.“
Bruceová zároveň pracovala v roce 2015 na průzkumu, z něhož vyplynulo, že až pro polovinu obyvatel Nového Zélandu je mistrovství světa, jež se konalo v tomtéž roce, klíčové. Pro srovnání, letošní šampionát v Japonsku byl stěžejní pouze pro třicet procent národa. „Řada lidí si myslí, že je čas, aby trofej pozvedl jiný tým. Další říkali, že by byli zklamaní, ale ne naštvaní, pokud by férově zvítězil někdo jiný,“ uvedla Bruceová, přičemž ale opatrně dodala: „Existuje však možnost, že média zareagují odlišně a budou hledat viníky.“
Průzkum nelhal. Novozélanďané skutečně vzali vyřazení svých ragbistů mnohem lépe než v minulosti. I když deník Herald na porážku s Anglií reagoval titulkem „Konec světa!“.
Letos jde však o výjimečnou reakci. Před All Blacks je navíc ještě duel s Walesem o bronz. „Bude to pro nás opravdu důležitý zápas,“ ujišťuje asistent trenéra Ian Foster.