Smutná realita. Jet na výlet? Nikdy. Zdraví a dobrou pověst nic nenahradí, říká šéf házenkářů |
Něco takového ještě dějiny šampionátů nepamatují. Pořadatelé ale tuto variantu v hlavách měli, a tak by Českému svazu házené neměl za neúčast hrozit žádný postih.
„S touto potenciální hrozbou museli počítat. Podle našich informací pro nás z tohoto rozhodnutí žádné sankce nevyplývají, podobný problém mají Američani, kteří mají nemocných 18 hráčů. Existuje seznam pěti případných náhradníků,“ řekl svazový prezident Jaroslav Chvalný.
Na české místo vzápětí dosedla Severní Makedonie a nově na turnaj letí také Švýcarsko. To nahradí ve skupině E tým Spojených států amerických, který rovněž ochromila epidemie koronaviru. Jeho švédský trenér Robert Hedin uvedl, že pozitivní testy na covid-19 mělo deset hráčů a sedm členů realizačního štábu.
Jak moc byl český tým zdecimovaný? Fatálně. Nevratně. „Z jedenadvaceti hráčů, u nichž jsme byli přesvědčení, že patří k nejlepšímu, co jsme schopni nabídnout, se 17 nemůže zúčastnit,“ popsal předseda reprezentační komise Daniel Čurda. „Neměli bychom ani jednoho trenéra, ani náhradní varianta není z důvodu covidu možná,“ dodal – vypadali tak i dodatečně designovaní koučové Petr Štochl a Pavel Pauza.
I přes dodatečné povolávání náhradníků Čurda popsal: „Je to absolutně kritická situace. Nebyli bychom schopni naplnit ani zápasovou soupisku, vlastně nemáme pokryté tři posty.“
Mezi soustředěními v Zubří na konci minulého roku a novoročním srazem v Plzni začaly případy naskakovat. Mezi hráči, trenéry, dalšími členy realizačního týmu.
„Samotná příprava byla velmi nestandardní, extrémní,“ popisuje Filip, který už v Plzni šéfoval týmu jen na dálku, z izolace hotelového pokoje: „Navíc se u hráčů, co trénovali v menším počtu, začaly projevovat zdravotní problémy. Přestože jsme dělali maximum, abychom odletěli, dospěli jsme k názoru, že to není reálné.“
A zároveň se v Egyptě rozhodli, že přeložení turnaje nepřipadá v úvahu; nic jiného by asi covidem zcela rozleptané mužstvo nezachránilo. České naděje tak s ubývajícím časem mizely a mizely.
„Veškeré kroky organizátorů dokazovaly, že šampionát prostě bude. Všechno má svoje pro a proti a to není klišé – sport je celkově celosvětové téměř mrtvý na světě a oni chtějí propagovat házenou tak, že pro mistrovství udělají všechno,“ řekl Čurda. „Na druhou stranu je třeba zohlednit zdraví hráčů a to si pak musí rozhodnout každá federace sama.“
Pro Česko je vývoj o to bolestivější, že na světové šampionátu postupuje zřídka – naposledy na něm házenkáři hráli v roce 2015 v Kataru.
„Samozřejmě to bolí, a hodně. Je to hodně smutné,“ řekl Jan Filip. „Měli jsme pocit, že se kádr ustálil, začali do něj vstupovat mladí a kvalitní hráči, mohli získali nové mezinárodní zkušenosti, co by pomohly týmu, jenž se v dohledné době bude trochu měnit. Viděli jsme tam ideální propojení, mrzí nás to. Zvlášť proto, kolik tomu všichni obětovali.“