Na chování svých "celoživotních nepřátel" si sedmatřicetiletá cyklistická ikona postěžovala na svém blogu na Twitteru. O pár hodin později přispěchal dánský vědec Jakob Mörkebjerg s vysvětlením jejich nečekané návštěvy: Armstrongův krevní obraz během letošní Tour de France nebyl v pořádku! Že vám to něco připomíná? Ano, není to poprvé co slavný Texasan čelí podobnému nařčení.
Provází jej již od počátku jeho návratu po překonání rakoviny v roce 1998. Především Francouzi na něj mají spadeno. Proti Armstrongově čistotě mluvila v minulosti spousta nepřímých důkazů. Žádný ovšem nebyl nikdy natolik průkazný, aby sedminásobného vítěze "Staré dámy" definitivně zařadil mezi dopingové hříšníky po bok Valverdeho, Vinokurova, Bassa či Ullricha s Zabelem.
Hra nervů a důkazů? Ukáže až čas
A podobné je to také tentokrát. Podle Mörkebjerga je podezřelé, že od první do poslední etapy náročného závodu měl slavný americký cyklista relativně konstantní počet červených krvinek a zvláštní hodnoty ještě stouply okolo dvou volných dní, ve kterých cyklisté odpočívají. "Z našeho výzkumu víme, že při velké námaze, a to je případ Tour de France, tyto hodnoty výrazně klesají. Ale u Armstronga tomu tak není," řekl před týdnem Mörkebjerg dánskému rádiu DR.
Podle dánského vědce to může být způsobené užíváním krevního dopingu. V tom jej podpořil kolega a nadřízený Bo Belhage, jedna z největších kapacit v tomto oboru. "Celkový počet červených krvinek může sice ovlivňovat také průjem nebo dehydratace, ovšem na tvorbu nových, které má Armstrong také nestandardní, už příjem tekutin nepůsobí," vysvětlil serveru cyclingnews.com Belhage, který v minulosti zastával funkci experta antidopingového programu v týmech Astana a CSC.
Co na to Armstrong? Údajným důkazům se vysmál. Slavný cyklista zatím může být v klidu. Zatím si naopak může sám stěžovat, že mu dopingoví komisaři svými ranními návštěvami nedopřejí příliš dlouhého a kvalitního spánku...
