Dneska to tady pro vás nebylo pohřebiště.
Dneska ne, ale opravdu jsem kvůli tomu podnikla kroky.
Jaké?
Měla jsem takový mentální koučink, dá se říct. Snažila jsem si to nepřipouštět, nepodcenit. Dokonce jsem si na stadion vzala i nějaké věci. Normálně jsem si vygooglila, co si má člověk vzít, aby odehnal negativní energii. Připravila jsem to po všech stránkách.
Co všechno jste si zabalila?
Všechno se dá najít doma, ale nebudu to prozrazovat, vygooglíte si to. Mám pár talismanů, dva plyšáky z domova. Janeček jednomu domlouval, aby mi přinesl štěstí, tak takové okultní věci jsem si připravila.
Jaké bylo hlavní motto vašeho mentálního koučinku?
Zbavit se všech starých nánosů. Těch x účastí tady, kdy se mi fakt nedařilo a měla jsem úplně hrozné závody. To jsem z té hlavy chtěla dostat, zapomenout na to, nepřipouštět si minulost. Je to důležité, aby člověk uměl zapomenout na staré křivdy i v životě a šel dál s čistým štítem.
Co jste říkala na ten svůj skvělý první pokus?
Krásně jsem se na něj zkoncentrovala. I Honza Železný mi ho chválil, takže paráda.
Řekla jste si, že mentální koučing funguje?
Jo, říkala jsem si to. Jsem fakt hlavně ráda, že jsem dokázala, že i s novým trenérem to funguje. Jak mám dvě děti, je to fofr a kolikrát přemýšlím, jestli to má ještě smysl. Ukázala jsem, že má, ještě to není úplně špatné. Přese všechno to pořád jde.
  |
Jaká pak byla soutěž po vašem prvním hodu?
No, je to takové blbé. Připomínala mi rok 2008, kdy jsem 13. září hodila svěťák prvním hodem a tím pádem jsem tu soutěž trochu zmrazila, protože všichni čuměli. Byl to i stejný termín, mám to září ráda. Už není vedro, netrápí mě alergie. Vždycky jsem měla ráda podzim a zase jsem to prokázala.
Líbila by se vám víc Tretra na podzim?
Z mého pohledu Tretře sluší září (usměje se).
Co zdraví? Nic vás nebolelo?
Nene, tři týdny už mě nebolí achilovky, takže mám ze sportování zase radost. Když člověk nemůže chodit, je to na pytel. Při rozběhu pak jen jdu a nějak to zlomím, ale když můžu běžet, je to radost a je to pak vidět i na těch metrech. Jsem fakt ráda, až jsem překvapená, jak daleko to letělo.
Tretru jste vyhrála po osmi letech.
To jsem nečekala a mám fakt obrovskou radost. Ani se to nedá popsat. Mám stejnou radost jako když jsem vyhrála mistrovství světa, pokud to můžu srovnat. Ostatně Zlatých treter mám míň než titulů MS.
Tohle je třetí..
Druhá, ne?
Barbora Špotáková na MS 2019
Třetí…
Tak jsem to vyrovnala, mám stejně. A děkuju moc pořadatelům, že to uspořádali, nemají to jednoduché.
Nemrzí vás, že se momentálně nedají plnit olympijské limity?
Trochu jo, ale věřím, že pokud budu chtít na olympiádu, stejně to musím prokázat. Vždycky jsem to tak měla. Jen mi přijde zvláštní, že limity jsou zmražené, ale světové rekordy se počítají, to je mi takové zvláštní, vrtá mi to hlavou. Proč? Ale není to moje starost, takže se to snažím neřešit.
Byl to tentokrát jiný mítink, když na tribunách bylo méně lidí?
Jo, je to pravda. Všichni atleti i pořadatelé jsou pokornější, jsou rádi, že můžou závodit. My jsme šťastní, že v České republice můžeme závodit s diváky. Nemůžeme se pořád bát. Mě se tak nelíbí tohle zastrašování. Jsem ráda, že lidi přišli a že žijeme. Že když to jde, uspořádat mítink i s velkými omezeními, jdeme tomu naproti. Děkuju za to.
Fanoušci ale i tak byli slyšet dost, ne?
Když tady bylo úplně plno, bylo to na mě až moc, moc svazující. Dneska přišli jen ti fajnšmekři a bylo to super.
Možná i díky tomu jste hodila nejdál za tři roky. Budete ještě letos někde závodit?
No jasně, je to můj osobák od narození Darka, takže by se slušela nějaká oslava. Ale 16. září bude Kladno hází a můžu potvrdit, že tam budu, protože achilovky jsou dobré. Moc se tam těším, ale takové jako tady to nebude.
